Po odchodu několika velkých západních řetězců v důsledku války převzali v Moskvě nákupní svět jiní.

V nákupním středisku Jevropejskij v centru Moskvy nejsou na rozdíl od doby po začátku sankcí k vidění téměř žádná volná místa. Je tu móda z Turecka, technika od Miele nebo Apple, včetně nejnovějšího iPhonu. Mnoho věcí, které by vlastně neměly být k dostání, se do obřího impéria dováží prostřednictvím paralelního dovozu ze třetích zemí, upozornil německý list Handelsblatt.

Mnoho západních společností, zejména těch velkých, jako jsou Siemens, VW a Mercedes, se z ruského trhu stáhlo a prodalo své podniky – obvykle s obrovskými slevami. Nicméně většina německých společností v Rusku stále působí. Nechtějí nebo nemohou jednoduše odepsat miliardy, které tam v průběhu let investovaly.

Prudký propad německého obchodu s Ruskem

Podle Výboru pro východoevropské hospodářské vztahy zaznamenal celkový obchod s Ruskem v loňském roce historicky bezprecedentní propad o 75 %. Surovinová velmoc, kdysi významný dodavatel plynu a ropy pro Německo, se mezi obchodními partnery propadla na 38. místo za Slovinsko (2022: 14. místo). V důsledku sankcí se německý obchod s Ruskem v roce 2023 snížil o tři čtvrtiny na 12,6 miliardy eur. „Dovoz, kterému dříve dominovaly energetické zdroje, se po zahájení ropného embarga na začátku roku 2023 snížil o 90 % na pouhých 3,7 miliardy eur,“ uvádí se v dokumentu.

Stovky německých společností jsou však v Rusku stále zastoupeny – zejména v odvětvích, kde západní sankce neplatí, aby nepoškodily obyčejné lidi v největší zemi světa podle rozlohy. Příkladem jsou potravinářský, zemědělský, zdravotnický a farmaceutický sektor. Celkově je však situace považována za velmi nestabilní.

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.