Navzdory všem krizím světoví superbohatí lidé v uplynulém roce stále více bohatli.
Superbohatí jsou známí také jako „ultra-high net worth individuals“, protože mají majetek v hodnotě více než sto milionů amerických dolarů. Nejvíce jich žije v USA, na druhém místě je Čína a na třetím Německo, uvedlaTagesschau.
Zarážející je, že čím větší majetek, tím silnější je v poslední době růst v Německu. Podle zprávy Global Wealth Reportvlastní v Německu 3 300 superbohatých lidí necelou čtvrtinu všech finančních aktiv. Počet milionářů v Německu vzrostl na 555 000.
Podle autorů studie je rozdělení bohatství v Německu „neúměrně nerovnoměrné“. Čím níže se nacházíte v pyramidě bohatství, tím nižší je nárůst individuálního bohatství.
Na horní hranici bohatství je tedy stále více lidí – a tento trend je podle Dorothee Spannagelové, odbornice na distribuční politiku z Institutu hospodářských a sociálních věd Nadace Hanse Böcklera, rostoucí, mimo jiné i díky velké vlně dědictví. „Takže dědí ti, kteří většinu těchto dědictví dostávají, a ti už stejně patří mezi bohaté a superbohaté.“ A právě v tomto bodě je zapotřebí centrálního zásahu. „V současné době existují v dědické dani obrovské mezery.“
„A když si uvědomíme, že domácnosti s menšími finančními prostředky v posledních letech stále ztrácejí, může to vést nejen k nespokojenosti,“ říká Spannagelová. Podle odbornice na distribuci by to mohlo vést i k většímu příklonu k populistickým názorům.