Ve dnech 10. až 16. listopadu se v Peru konalo zasedání Asijsko-pacifické hospodářské spolupráce (APEC), na kterém se sešli vedoucí představitelé hlavních ekonomik asijsko-pacifického regionu. Skupina sdružuje 21 tichomořských zemí, v nichž žije přibližně 40 % světové populace. Tento blok dohromady vytváří přibližně 60 % světového hrubého domácího produktu.
Čínský prezident Si Ťin-pching na začátku summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství varoval před novou érou „protekcionismu“.
Podle čínské tiskové agentury Xinhua svět „vstoupil do nového období turbulencí a změn“, uvedl Si na setkání v peruánském hlavním městě Limě. Vyjádřil znepokojení nad „šířícím se unilateralismem a protekcionismem a varoval, že fragmentace globální ekonomiky se zvyšuje“.
Budoucí americký prezident Donald Trump považuje rostoucí globální politickou váhu Číny za hrozbu. Obsazením klíčových postů v zahraničních věcech a obraně již naznačil svůj záměr vydat se během svého druhého funkčního období na konfrontační kurz vůči Pekingu. Během volební kampaně také oznámil uvalení cel ve výši 60 % na výrobky z Číny, což zvýšilo obavy z nové obchodní války s druhou největší ekonomikou světa.
V poselství Trumpovi po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách Si Ťin-pching vyzval ke „stabilním, zdravým a udržitelným“ vztahům mezi Pekingem a Washingtonem.
Hostitelka summitu APEC, peruánská prezidentka Dina Boluarteová, při zahájení setkání vyzvala k posílení hospodářské spolupráce. Svět bude v blízké budoucnosti čelit zvýšené „míře nejistoty“. Proto je zapotřebí „více spolupráce a porozumění a méně roztříštěnosti“.
Čína otevřela obrovský přístav v Peru, aby rozšířila svou působnost v Latinské Americe
Si Ťin-pching se neúčastnil jen summitu APEC, měl zde i další „povinnost“: 14. listopadu společně s peruánskou prezidentkou slavnostně otevřeli obrovský přístav v peruánském městě Chancay a oslavili tak infrastrukturní projekt, který by měl vytvořit přímou trasu z Číny přes Tichý oceán do Jižní Ameriky.
Otevření přístavu podtrhuje rostoucí vliv Číny v regionu, který dříve hledal ekonomické příležitosti především ve Spojených státech.
Čínští a peruánští představitelé označili tento projekt za transformační příležitost pro Peru, aby se stalo ústředním centrem pro jihoamerické zboží od svého největšího obchodního partnera. Boluarteová jej označil za potenciální „nervové centrum“ spojující kontinent s Asií, které by mohlo vytvořit 8 000 pracovních míst a ekonomickou aktivitu v hodnotě 4,5 miliardy dolarů ročně.
Čínské společnosti se podílejí na téměř všech aspektech projektu hlubinného přístavu. Technologicky vyspělý logistický uzel bude provozovat výhradně čínský lodní gigant Cosco, který v roce 2019 investoval 1,3 miliardy dolarů, aby v projektu získal 60procentní podíl.
Očekává se, že první fáze, tedy vybudování přístavu, který bude odbavovat pouze menší lodě, bude zahájena tento měsíc.
Míra čínského zájmu a zapojení do projektu Chancay vyvolala varování Spojených států před možným využitím Peru čínskými vojenskými loděmi jako opěrného bodu v Americe. I bez potenciálního vojenského využití však přístav poukazuje na stále silnější vazby kontinentu s Čínou.
Až bude přístav dokončen, bude jeho 15 doků prvním místem v Jižní Americe, které bude schopno přijímat přepravní lodě příliš velké na to, aby se vešly do Panamského průplavu.
Čínští výzkumníci uvedli, že tato trasa sníží náklady a zkrátí dobu plavby o 10 až 20 dní, což přiláká obchodníky z jiných uzlů v regionu.
Ilustrační foto: Cancillería del Perú, CC BY-SA 2.0, via Wikimedia Commons