Evropská centrální banka (ECB) reaguje na rostoucí obavy o ekonomiku v eurozóně čtvrtým snížením úrokových sazeb v tomto roce.

Rada guvernérů ECB snížila depozitní sazbu, která určuje trend na finančním trhu, o 0,25 procentního bodu na 3,0 %. Tuto úrokovou sazbu dostávají komerční banky za peníze, které u centrální banky zaparkují. Dopady tohoto dalšího snížení pravděpodobně pocítí střadatelé: mnoho institucí přenáší klesající úrokové sazby z vkladů na své klienty v podobě nižších úrokových sazeb z jednodenních a termínovaných vkladů, upozornily noviny Der Spiegel.

Sníží se také úroková sazba, za kterou mohou komerční banky získat nové peníze od ECB: z 3,4 % na 3,15 %. Nižší klíčové úrokové sazby bývají pro ekonomiku příznivé: úvěry se stávají dostupnějšími, firmy i soukromé osoby – například stavitelé domů – mohou získat výhodnější financování investic a mohou tak zajistit hospodářský růst.

Ekonomové očekávali další snížení úrokových sazeb a spekulovalo se o ještě větším posunu o 0,5 procentního bodu směrem dolů. Skutečnost, že hlavní vlna inflace v eurozóně je u konce, otevírá měnovým autoritám manévrovací prostor. Mnozí dokonce očekávají, že centrální banka v příštím roce klíčové úrokové sazby ještě sníží. Důvodem jsou například obchodní konflikty s USA a jejich znovuzvoleným prezidentem Donaldem Trumpem, které by mohly vyvolat další tlak na slábnoucí ekonomiku v Evropě.

A jak se vyvíjí situace ohledně úrokových sazeb v ČR?

ČNB by případné další snižování úrokových sazeb zvažovala velmi obezřetně

Pokračující rychlý růst cen ve službách, vysoké veřejné výdaje, tlaky na zvyšování mezd a hlavně nejistá geopolitická situace s hrozbou celních válek vedou Českou národní banku k tomu, aby případné další snižování úrokových sazeb zvažovala velmi obezřetně.

I když riziko vyšší inflace ještě není zcela zažehnáno, příští rok by se měl růst cen uklidnit. Právu to řekla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková. „Ceny potravin nás trošku překvapily pohybem směrem vzhůru, větším, než jsme očekávali. Jedná se o poměrně volatilní položku, která pravděpodobně způsobí krátkodobý nárůst cen okolo přelomu roku.“

V rozhovoru bylo také poukázáno na to, že za jedno z rizik označuje bankovní rada přetrvávající rychlejší zdražování služeb. Týká se to přitom nejen bydlení, ale třeba i cen v restauracích a hotelech.

K tomu Kubelková poznamenala: „Rychlejší růst cen služeb můžeme vidět i v jiných zemích. Může to mít různé příčiny. Jednak pozorujeme změnu spotřebitelského chování, kdy lidé více utrácejí za služby než za zboží. Stále větší podíl hrubého domácího produktu nám dělají služby na úkor průmyslu. To je známka vyspělých ekonomik, které my i tímto způsobem doháníme. Vedle tohoto trendu hraje roli také zadržená poptávka z doby pandemie covidu a náš trh práce, který je napjatý. Služby se na rozdíl od zboží nedají dovážet.“

Mezi další rizika členka bankovní rady zařadila „hospodářský vývoj v Německu, jehož aktuální ekonomická data nejsou příliš optimistická“ a také je podle ní „třeba brát v úvahu i geopolitická rizika, nejistota s nimi spojená je obrovská“.

Celý rozhovor najdete na webu ČNB.