Západoafrická Burkina Faso vloni přikročila ke znárodnění těžebního průmyslu zlata. Země pracuje na svébytnosti a ekonomické nezávislosti na nadnárodních strukturách.
Opatřením, které Traorého vláda oznámila již vloni v létě, a které bylo jedním z klíčových, bylo znárodnění burkinského zlatého průmyslu, kdy odvětví, které dříve ovládaly zahraniční společnosti, je nyní plně pod kontrolou státu. „Nemůžeme nadále dovolit, aby naše bohatství těžili a využívali cizinci, zatímco náš lid bojuje,“ prohlásil prezident. Zisky ze zlata chce vláda využít na financování infrastruktury, vzdělávání a zdravotní péče v zemi. Země též plánuje reinvestovat zisky do důležitých odvětví, včetně zemědělství, vzdělávání a obnovitelných zdrojů energie a vyřešit problém s nedostatkem elektrické energie. Občané země kroky ocenili, mezinárodní investoři a organizace však vyjádřili obavy z možných následků a Světová banka a Mezinárodní měnový fond vyzvaly k opatrnosti, když varovaly, že znárodnění průmyslu by mohlo odradit zahraniční investice a izolovat Burkinu Faso od světových trhů. Odborníci také zdůrazňují potřebu transparentnosti, důsledného řízení a protikorupčních opatření, aby znárodněné odvětví splnilo své ambiciózní cíle.
Další odvážný krok představitelů země vedené vojenskou juntou vyvolal široké reakce doma i ve světě. Jedním z přelomových rozhodnutí bylo totiž smazání zahraničního dluhu západoafrické země ve výši 4,7 miliardy dolarů. Podle prohlášení ministerstva financí byl zahraniční dluh Burkiny Faso, který tížil její ekonomiku po celá desetiletí, nyní zcela splacen. Prezident Traoré tento milník přičítá strategické fiskální politice, zvýšeným příjmům z vývozu surovin a novým obchodním dohodám s mezinárodními věřiteli. „Získali jsme zpět naši finanční nezávislost,“ prohlásil prezident v televizním projevu. To není jen vítězství naší vlády, ale každého Burkinabé…“ Odborníci se domnívají, že splácení dluhu bylo usnadněno přesměrováním příjmů z přírodních zdrojů země, zejména z jejích zlatých rezerv, které patří k největším v celé Africe.
Jedním z kroků prezidenta vedoucích k posílení ekonomiky bylo i představení nově vzniklé první státní banky. Banka známá jako „Burkindlim“ byla otevřena v hlavním městě západoafrické země a Traoré k tomu na X prohlásil: „Tato banka, jejímž kompasem je integrita, je nástrojem a symbolem hospodářské a finanční suverenity Burkiny Faso.“ Banka bude podle něj „blíže lidu a přispěje k sociálně-ekonomickému rozvoji naší země prostřednictvím vhodnějšího způsobu financování strukturování projektů a programů“. Prezident vyzval veřejné i soukromé rozvojové organizace a hospodářské subjekty, aby „využily tuto banku a podílely se na společném budování suverénní ekonomiky. Kroky Burkiny Faso budou s největší pravděpodobností dále inspirovat africké země bohaté na suroviny k přehodnocení jejich hospodářské politiky a vztahů s nadnárodními korporacemi a významně přispějí ke změně světového řádu.