Vláda Myanmaru oznámila další šestiměsíční prodloužení svého mandátu v rámci příprav na letos plánované volby. Přesné datum voleb však neoznámila.
V roce 2021 nastal v Myanmaru vojenský převrat. Tehdy byla zatčena vůdkyně země Aun Schan Su Ťij a vrcholní představitelé její vlády a k moci nastoupila vojenská vláda, která svou moc neustále prodlužuje a odsouvá volby. Zemi tedy nyní vládne „Národní rada pro obranu a bezpečnost“, která je ústavním správním orgánem, v praxi je však kontrolována armádou. Vojenské juntě se stále daří držet velkou část centrálního Myanmaru a velká města včetně hlavního města. Koncem ledna média informovala, že Rada Myanmaru jednomyslně rozhodla o prodloužení výjimečného stavu a šéf vojenské vlády (generál Ming Aun Hlaing) uvedl, že v zemi je zapotřebí „více času k obnovení stability a uspořádání celostátních voleb“. Armáda původně avizovala, že volby se budou konat v srpnu 2023, pravidelně však toto datum odsouvala a nedávno uvedla, že se budou konat až nyní, v roce 2025. Kritici ovšem tvrdí, že volby nebudou svobodné ani spravedlivé, protože neexistují svobodná média a většina vůdců opoziční strany byla zatčena. Plán nových voleb je tedy všeobecně považován za pokus legitimizovat vládu armády dosažením výsledku, který zajistí, že generálové zůstanou nadále u moci.
K situaci se vyjádřil Tom Andrews, zvláštní zpravodaj Úřadu OSN pro lidská práva. Ten uvedl, že „čtyři roky vojenského útlaku, násilí a neschopnosti uvrhly Myanmar do propasti“. Podle odhadů OSN byly v důsledku konfliktu vysídleny miliony lidí, junta povraždila tisíce civilistů, bombardovala a vypalovala vesnice a za mřížemi zůstává více než 20 000 politických vězňů. Hospodářství a veřejné služby se zhroutily, velké části obyvatelstva hrozí hladomor. Tento stav společně odsoudily Spojené státy, Velká Británie, Evropská unie a další země, které uvedly, že více než třetina obyvatelstva, tedy 19,9 milionu lidí, potřebuje humanitární pomoc k uspokojení svých základních potřeb, včetně potravinové pomoci, a že až 3,5 milionu lidí je vnitřně vysídleno. Země rovněž vyjádřily znepokojení nad nárůstem přeshraniční kriminality v Myanmaru, rostoucím obchodem s drogami a lidmi a podvodné operace na internetu, které ovlivňují sousední země a hrozí širší nestabilitou. „Současná trajektorie není pro Myanmar ani pro region udržitelná,“ uvedly země, mezi nimiž byly také Austrálie, Kanada, Jižní Korea, Nový Zéland, Norsko a Švýcarsko.