Přečetli jsme: Spor o malé území mezi Čínou a Indii zvyšuje rizika konfliktu, i když ani pro jednu stranu není válka vítaným řešením. O co jde v jednom z horských bodů v současné Asii?
V posledních letech se zájem amerických a také východoasijských politiků zaměřoval hlavně na asijská moře. Konkrétně v rámci Obamova pivotu do Asie bylo středem zájmu Východočínské a Jihočínské země a kroky Číny právě zde, píše pro Foreign Affairs Michael Auslin.
Situace na zemi byla druhotná, přestože i zde jsou nebezpečné střety, které souvisejí s územními nároky. Tím nejproblematičtějším je čínsko-indický spor o izolovanou oblast v Himalájích, na místě, které nese název Doklam.
Současné územní spory v Asii, píše Auslin dále, připomínají ty, které jsme znali v Evropě v 19. století. Prvním z nich je korejský problém a rozdělení země kolem 38. rovnoběžky, další méně známý konflikt je ten v letech 2008-11 mezi kambodžskými a thajskými vojáky na hranici v severní Kambodži a severovýchodním Thajsku, který se týkal místních enkláv budhistických chrámů.
Na hranici mezi Čínou a Indii je také teritorium, který si nárokuje jak Čína, tak i Bhútán, který podporuje Indie. Dohody z 19. století mezi Pekingem a Novým Dillí jsou nejasné a vedou ke sporům, zda Čína může nebo nemůže postavit na zakázaném území hned vedle hranic s Indií silnici. Indické jednotky v tom Číně brání, což vedlo k vojenskému střetu.
Obě země jsou nukleární velmoci a obě mají územní spory delší dobu po své 2 tisíce mil hranice a v roce 1962 spolu vedly krátkou, ale hořkou pohraniční válku právě v Himalájích – v důsledcích Čína kontroluje Aksai Čin na severním vrcholku Indie, a Indie naopak drží oblast Arunčálpradeš u hranic s Tibetem.
Nížina Doklamu, kde dochází k poslední krizi, je tenký pruh země mezi subkontinentální Indie a svými vzdálenými severovýchodními státy, které obklopují Bangladéš, Burma a Čína.
Oblast představuje potenciál k destabilizaci Asie. Indie je přesvědčena, že se Čína snaží ze severu Indii obklíčit, nejen v Bhútánu, ale rovněž čínsko-pákistánským spojenectvím. A s tím, jak Čína narůstá svoji přítomnost také na Indickém oceánu, čelí Indie tlaku rovněž na moři.
Domácí politika nedovolí kompromis
Dalším rozměrem je to, že obě země jsou vedeny v daný moment silnými, nacionalistickými lídry s charismaty. Premiér Narendra Modi dělá aktivní zahraniční politiku, včetně přátelského vztahu k japonskému premiéru Šinzo Abemu. Na druhé straně Si Ťin-pching rozšiřuje vliv Číny globálně prostřednictvím Nové Hedvábné stezky a Asijské banky pro rozvoj infrastruktury. Jeho vláda také postavila nové čínské základny v Jihočínském moři. Oba lídři jsou přitom v domácí politické situaci, která jim nedovoluje ustoupit a v obou zemích je nacionalismus hlavní silou zahraniční politiky.
Na druhou stranu mají ale také obě země co ztratit případným konfliktem, myslí si Auslin. Konflikt by nepomohl reputaci Číny ve světě a Indie by neuvítala riskovat další porážku od modernější čínské armády, což by znamenalo ponížení a také obavy z toho, že by spojenec Číny Pákistán mohl vzbudit problémy a napětí na společné hranici a že by Čína mohla více ovlivnit sousedy Indie jako je Bhútán, Nepál a Srí Lanka.
Plnocenná válka v Himalájích není na pořadu dne, ale současná situace na hranici zvyšuje rizika nehody nebo špatné kalkulace. Do sporu se mohou zaplést ještě další země, jako například Rusko a Japonsko ve snaze podpořit jednu ze stran sporu. Spojené státy tu nemají moc možností do věci zasáhnout než obě země podporovat v tom, aby spor řešily diplomaticky.
Doklam je jedním z nejvíce izolovaných míst na světě, ale dobře ukazuje současnou “velkou hru” v Asii. Nejmocnější státy regionu, často v důsledku globalizace a vzájemného obchodu, zbohatly a mají mezi sebou spory, které trvaly po desetiletí. Zmodernizovaly svoje armády a nyní mohou položit na stůl důvěryhodné nároky na sporná území. V kombinaci s nacionalismem to znamená, že v nejbližší době se vojenský hrnec nepřevaří, ale je tu nicméně vyhlídka na to, že se bude v nejbližší budoucnosti pomalu probublávat.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – Narendra Modi – Discussing India-China ties with President, Mr. Xi Jinping, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=51142196