Prezident Donald Trump vyvolal vlnu kontroverzí poté, co označil Afrikánce za oběti „genocidy“ v Jihoafrické republice a nabídl jim azyl. Do USA dorazili v pondělí 12.5.
Na mezinárodní letiště Dulles nedaleko Washingtonu dorazilo 59 bělošských Jihoafričanů, kteří byli přijati v rámci speciálního uprchlického programu iniciovaného administrativou bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Program byl odůvodněn tvrzením o rasové diskriminaci vůči Afrikáncům – potomkům převážně nizozemských kolonistů, kteří se v Jižní Africe usadili v době koloniální expanze. Afrikánci podle Trumpa čelí již od konce apartheidu v Jižní Africe obtěžování, násilí a institucionální diskriminaci. Americká vládá zároveň zastvila rozvojovou pomoc určenou jihoafrické vládě. „Chci, abyste věděli, že jste zde opravdu vítáni a že máme úctu k tomu, čím jste si v posledních letech prošli. Respektujeme tradice vašeho národa a to, čeho jste během generací dosáhli,“ prohlásil zástupce amerického ministra zahraničí Christopher Landau.
Krok Američanů nastal v reakci na nový zákon o vyvlastnění, kterým chce jihoafrická vláda narovnat historické disproporce v držbě půdy. Podle dostupných dat se totiž tři čtvrtiny soukromě vlastněné půdy v zemi stále nacházejí v rukou bílé menšiny. To Donalda Trumpa zvedlo ze židle: „Jižní Afrika zabavuje půdu a zachází s určitými skupinami lidí velmi špatně. Spojené státy to nenechají být, podnikneme kroky.“ Po přistání jihoafrických uprchlíků v USA se jihoafrický prezident Ramaphosa velmi rozčílil a skupinu 59 Afrikánců, kteří byli přijati do USA jako uprchlíci, označil za „zbabělce“. Přesídlení Afrikánců pak kritizovaly místní neziskovky i některé osobnosti z akademické sféry. Historik Jacob S. Dlamini z Princetonské univerzity, který vyrůstal v době apartheidu, uvedl, že “Afrikánci stále drží značné ekonomické a sociální výhody v postapartheidní Jižní Africe a nečelí perzekuci, která by ospravedlňovala status uprchlíka”. Podle něj neexistují důkazy o genocidě proti Afrikáncům ani o nespravedlivém vyvlastňování jejich půdy. Trumpovo rozhodnutí vyvolalo i mezinárodní kritiku kvůli selektivnímu přístupu k uprchlíkům. Zatímco Afrikánci byli rychle přijati, žadatelé z válečných oblastí, jako jsou Afghánistán nebo Súdán, zůstávají na čekacích listinách. Trumpův kontroverzní krok tak podle některých vyjádření otevírá širší debatu o rasové politice, historické spravedlnosti a mezinárodních standardech pro udělování uprchlického statusu.