V novém rozhovoru hovoří afrikanista Jan Záhořík s geologem Kryštofem Vernerem o českém výzkumu, přítomnosti a spolupráci v Etiopii.
Už více než čtyři dekády působí čeští geologové a hydrogeologové v Etiopii. V posledních letech se tato spolupráce proměnila v systematickou a vědecky podloženou podporu rozvoje celé země. Významnou roli v ní sehrává Česká geologická služba, která je jedním z klíčových partnerů České rozvojové agentury. Geologický tým pod vedením doc. Dr. Kryštofa Vernera, Ph.D. odvádí v Etiopii (a nejen tam) skvělou práci, přispívá k šíření dobrého jména České republiky a zároveň navazuje na desetiletí trvající tradici česko-etiopské spolupráce, která sahá daleko do minulosti a zahrnuje i oblast školství, vědy a výzkumu, či transferu know-how. O tradici, konkrétních projektech i širším smyslu české přítomnosti v Etiopii si s ním povídal Jan Záhořík.
Jan Záhořík: Pane docente, čím to, že má Česká republika tak dlouhou tradici geovědní spolupráce právě s Etiopií?
Kryštof Verner: Tato spolupráce má své kořeny už v období studené války, kdy se českoslovenští odborníci podíleli na výzkumu v několika afrických zemích. V Etiopii konkrétně působí naši geologové a hydrogeologové v určité kontinuitě už více než 40 let. Od roku 2012 se pak aktivity České geologické služby (ČGS) zintenzivnily a získaly formu rozvojové spolupráce, která je dnes financována Českou rozvojovou agenturou. Zároveň jsme navázali strategické partnerství s Federálním ministerstvem vody a energetiky Etiopie. Na tomto pevném základě se nám daří kombinovat špičkovou vědu, praktickou aplikaci výzkumu i přímý rozvojový přínos.
Jan Záhořík: Jaké konkrétní projekty v Etiopii momentálně vedete?
Kryštof Verner: Aktuálně realizujeme tři velké projekty zaměřené na geologický, hydrogeologický a půdní výzkum. Všechny mají zásadní dopad – nejen na vědecké poznání, ale i na konkrétní plánování rozvoje. Výsledkem jsou detailní mapy různých měřítek, které zachycují geologickou stavbu, hydrologické poměry i charakter půd. Tyto mapy jsou pak základem pro rozhodování o výstavbě infrastruktury, hospodaření s vodou, ochraně přírody i zemědělské produkci.
Jan Záhořík: V dokumentu se píše o jedinečné geologické mapě Etiopie. Můžete ji přiblížit?
Kryštof Verner: Určitě. Jedním z našich nejvýznamnějších výstupů je tvorba národní geologické a hydrogeologické mapy celého území Etiopie v měřítku 1 : 1 000 000. To je z hlediska rozsahu i komplexnosti naprosto unikátní práce – ať už v africkém, nebo světovém měřítku. Mapy jsme slavnostně předali etiopským partnerům během státní návštěvy místopředsedy vlády Mariana Jurečky. Od února 2025 jsou tyto mapy dostupné všem uživatelům po celém světě také v interaktivní online verzi. Věříme, že právě tato interaktivní verze výrazně rozšíří jejich využitelnost pro státní správu, výzkum i soukromý sektor.
Jan Záhořík: Kdo konkrétně v Etiopii s těmito daty pracuje?
Kryštof Verner: Spolupracujeme úzce s ministerstvy, regionálními správami i univerzitami. Na základě našich map mj. vznikají krajinné a územní plány, které například určují oblasti náchylné k sesuvům půdy, destruktivní erozi nebo náhlým propadům terénu. Pomáháme tak nejen ochránit infrastrukturu, ale především lidské životy a přírodní zdroje. V dlouhodobém horizontu tyto výstupy přispívají k udržitelnému hospodaření se zemědělskou půdou, vodou i surovinami.
Jan Záhořík: Hrají nějakou roli v těchto projektech i čeští a etiopští studenti?
Kryštof Verner: Velmi důležitou. Součástí našich aktivit je systematický přenos znalostí – prostřednictvím postgraduálních kurzů, workshopů a společného výzkumu. Etiopští kolegové často pokračují ve studiu v Česku, a spolupráce má už dnes hmatatelné výsledky v podobě společně publikovaných knih, map a článků v impaktovaných časopisech. Považuji to za jeden z nejcennějších aspektů naší práce – pomáháme budovat kapacity, které v Etiopii zůstanou.
Jan Záhořík: A co byznysová rovina? Mají vaše data využití i pro soukromý sektor?
Kryštof Verner: Rozhodně. Mapové a geovědní výstupy jsou klíčové pro jakékoli investiční rozhodování. Pomáhají například lokalizovat zásoby strategických nerostných surovin, které jsou zásadní pro baterie a obnovitelné zdroje energie. Dále umožňují posoudit geotermální potenciál, vytipovat vhodná místa pro ukládání CO₂, ale i plánovat výstavbu infrastruktury s ohledem na geologická rizika. Věříme, že právě zde může česká expertíza pomoci otevřít nové příležitosti i pro další české subjekty a soukromé firmy.
Jan Záhořík: V čem spočívá inovace, kterou přinášíte?
Kryštof Verner: Pracujeme na tvorbě trojrozměrných geologických a hydrogeologických modelů, které budou založené na strojovém učení a dalších nástrojích umělé inteligence. Tyto modely umožní ještě přesnější predikci rizik, efektivnější využití přírodních zdrojů a komplexnější pohled na podzemní struktury. Je to technologie, která může zásadně změnit přístup k rozvoji v celé oblasti afrického rohu.
Jan Záhořík: Co je podle vás širší smysl české přítomnosti v Etiopii?
Kryštof Verner: Nejde jen o vědu, ale o důvěru, partnerství a přímý přínos místnímu obyvatelstvu. Etiopie má obrovský potenciál, nicméně bez kvalitních dat, vzdělání a expertízy ho nelze plně využít. Naše práce přináší konkrétní zlepšení – a zároveň zviditelňuje Českou republiku jako spolehlivého, kompetentního a dlouhodobě angažovaného partnera v Africe. A v době, kdy o vliv na tomto kontinentu soupeří velmoci, je to mimořádně důležité.
Článek vychází v rámci spolupráce s webem Rebuildsyria.cz.