Premiér Slovinska Robert Golob oznámil záměr vyhlásit konzultativní referendum o setrvání země v Severoatlantické alianci, což vyvolalo širokou veřejnou debatu.
Slovinská politická scéna zažívá turbulentní období, které může zásadně ovlivnit budoucí směřování země v oblasti obrany i zahraniční politiky. Impuls k tomuto kroku vzešel z hlasování parlamentu, které schválilo návrh na referendum o navýšení obranných výdajů. Podnět k hlasování o výdajích na obranu podala levicová strana Levica, která je součástí vládní koalice. Návrh podpořili i opoziční konzervativní poslanci, což vedlo k nečekané porážce Golobova hnutí Svoboda. Hlasování skončilo v poměru 46 ku 42 ve prospěch referenda, které se má týkat zvýšení obranného rozpočtu na 3 % HDP ročně do roku 2030. Koaliční neshody se tímto krokem výrazně prohloubily. Sociální demokraté a Levica se přiklonili na stranu opozice, zatímco Golob a jeho hnutí hlasovali proti. Tato fragmentace oslabila premiérovu pozici a otevřela prostor pro iniciativu, jež může proměnit strategický směr Slovinska.
Slovinsko se stalo členem NATO v roce 2004, jako součást širší vlny rozšiřování aliance po skončení studené války. Problémem pro zemi se však stal závazek k postupnému navyšování obranných kapacit. Slovinsko se totiž dlouhodobě potýká s nedodržováním cílové hranice výdajů 2 % HDP, kterou si NATO stanovilo. V roce 2024 Slovinsko tento cíl nesplnilo, ačkoli vláda avizovala, že jej hodlá naplnit do konce roku 2025. Na červnovém summitu NATO v Haagu se členské státy zavázaly ke zvýšení vojenských výdajů až na 5 % HDP do roku 2035. Tento závazek vyvolal v slovinském parlamentu ostrou debatu, která vyústila v současný spor. Premiér Golob označil plánované hlasování o NATO za snahu o „rozptýlení pochybností o vůli lidu“. Zdůraznil, že nelze mluvit o alternativních možnostech: buď země v NATO zůstane a bude platit příspěvky, nebo vystoupí. Jiná řešení označil za populistickou manipulaci. Přestože konzultativní referenda v Slovinsku nejsou právně závazná, opozice v čele s Janezem Janšou požaduje, aby bylo hlasování spojeno s důvěrou ve vládu. Golob tuto výzvu odmítl. Janša, známý svými vazbami na maďarského premiéra Viktora Orbána a bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, otevřeně usiluje o návrat k moci ve volbách plánovaných na rok 2026. Otázka setrvání Slovinska v NATO se tak nestává jen referendem o zahraniční politice, ale i o vnitřní politické situaci a jednotě vládního tábora.