Více než 4,5 milionu obyvatel Somálska je v současnosti ohroženo nedostatkem potravin a akutní podvýživou.
Závažný humanitární stav v zemi potvrzují data několika mezinárodních organizací, podle nichž až 1,8 milionu somálských dětí mladších pěti let může letos čelit těžké podvýživě. Humanitární síť v Somálsku zažívá bezprecedentní otřesy – desítky zdravotnických zařízení byly nuceny omezit činnost kvůli nedostatku financí. Odhady ukazují, že přibližně 150 zdravotních středisek, která dříve poskytovala klíčové služby v odlehlých oblastech, nyní funguje v omezeném režimu nebo jsou zcela mimo provoz a stovky tisíc lidí tak ztratily přístup ke zdravotní péči. Mezinárodní podpora se zmenšuje, své financování omezily především Spojené státy, kdy podle dostupných údajů tvořila americká agentura USAID v minulosti až dvě třetiny zajišťované humanitární pomoci. Přestože Spojené státy deklarují, že několik programů zaměřených na výživu a zdraví dětí stále pokračuje, chybí konkrétní informace o jejich budoucnosti. Zástupci nevládních organizací varují, že bez záruky kontinuity financování může dojít k dalšímu kolapsu životně důležitých služeb. Zároveň se ukazuje, že Humanitární plán pomoci pro Somálsko na rok 2025, jehož cílem je získat 1,4 miliardy dolarů, je aktuálně financován jen z 15 %. K dispozici je pouhých 222 milionů dolarů, což je hluboko pod nutnou hranicí pro efektivní pomoc.
Somálsko je dlouhodobě sužované občanskými konflikty a nefunkčními státními strukturami a je závislé na zahraniční pomoci už několik desetiletí. Zhroucení vlády v roce 1991 otevřelo dveře pro vleklý konflikt mezi klanovými frakcemi a islamistickými milicemi, což vedlo k masovému vysídlení obyvatelstva a zničení infrastruktury. I přes mezinárodní snahy o stabilizaci zůstává země jednou z nejkřehčích na světě. Somálsko také obzvlášť tvrdě postihují období sucha, která střídají ničivé povodně, což opakovaně ničí zemědělskou produkci a zvyšuje ceny potravin. Kombinace environmentálních a politických faktorů tak vytváří prostředí, kde i malé výpadky pomoci mají devastující dopady. Současná situace v Somálsku představuje varovný signál nejen pro humanitární organizace, ale i pro mezinárodní společenství. Pokud nedojde k výraznému navýšení financí a zajištění stability programů, může krize v této východoafrické zemi přerůst v humanitární katastrofu s širšími regionálními dopady. Analytici varují, že pomoc Somálsku by neměla být vnímána jen jako charitativní gesto, ale jako investice do globální stability. Země jako Somálsko jsou často zdrojem migračních tlaků, bezpečnostních hrozeb a šíření extremismu a řešení těchto problémů je bez humanitární intervence téměř nemožné.