Konflikt na Ukrajině přinesl růst uhlíkových emisí srovnatelný se součtem ročních emisí několika středoevropských zemí.
Válka a změna klimatu nejsou oddělené problémy, naopak spolu úzce souvisejí, napsal novinář Ramesh Jaura pro server The Other News. Již čtvrtým rokem probíhající válka na Ukrajině způsobila nejen obrovské utrpení, ale také významně přispěla ke změně klimatu, což je skutečnost, která je často přehlížena. Od ruské invaze v únoru 2022 Ukrajina používá tisíce tun západní vojenské pomoci, na druhé straně Rusko stále útočí na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu.
Válka je zatím zodpovědná za přibližně 230 milionů tun emisí skleníkových plynů, což je více než roční produkce Rakouska, Maďarska, Slovenska a ČR dohromady. V roce 2024 se emise díky válce meziročně zvýšily o 30 % a dosáhly asi 55 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO₂ ekv. – veličina vyjadřující dopad různých skleníkových plynů na klima v porovnání s CO₂, pozn.red.). K těmto emisím je nutné připočítat vojenské aktivity, jako je spotřeba paliva, dělostřelectvo a výstavba. Navzdory novým vojenským technologiím (např. drony) se celkový dopad války na životní prostředí nesnížil.
V roce 2024 způsobila válka na Ukrajině rozsáhlé lesní požáry, které spálily více než 92 tisíc hektarů lesa (více než dvojnásobek průměru za předchozí dva roky). Tyto požáry, vyvolané ostřelováním a zhoršené suchým počasím, vyprodukovaly 25,8 milionů tun CO₂ ekv., což je nárůst o 113 % oproti předchozímu období. Většina požárů se vyskytla v blízkosti konfliktních zón, což hasičům značně ztěžovalo práci. Odborníci zdůrazňují nutnost urgentní obnovy poškozených lesů.
Strategické útoky Ruska na energetickou infrastrukturu Ukrajiny hlavně v zimě jsou další významný zdroj znečištění ovzduší. Za poslední rok přispěly útoky na ropné sklady, plynovody a elektrické rozvodny dalšími 2,8 mil. tun CO₂ ekv., čímž se celkové množství emisí z ničení energetické infrastruktury zvýšilo na 19 mil. tun CO₂ ekv.
Často opomíjeným nebezpečím je hexafluorid síry (SF₆), skleníkový plyn 24 000krát silnější než CO₂, který se uvolňuje z poškozených elektrických rozvaděčů a transformátorů. K uhlíkové zátěži války přispívají také úniky metanu v důsledku sabotáže plynovodů Nord Stream v roce 2022, které sice byly nedávno revidovány směrem dolů, zůstávají však značné, a to 14 mil. tun CO₂ ekv.
Další významnou příčinou emisí je obnova silnic, mostů, domů, škol a průmyslových zařízení, která částečně probíhá v oblastech méně poškozených boji. Vzhledem k tomu, že beton a ocel jsou dva uhlíkově nejnáročnější materiály, počítá se s tím, že obnova země bude zdrojem 80 % budoucích emisí. Rekonstrukce Ukrajiny tak podle autora není jen humanitární nutností, ale také klimatickou výzvou.
Nepřímým důsledkem války je i prodloužení leteckých tras civilních letadel, ke kterým došlo v důsledku uzavření ukrajinského, ruského a běloruského vzdušného prostoru. Nová analýza založená na údajích o letech v reálném čase zjistila, že ročně bylo ovlivněno více než 350 000 letů, což za tři roky vedlo k dodatečným emisím v množství 14,4 milionu tun CO₂ ekv.
Zdrojem emisí bylo také válečné uprchlictví v rané fázi války. Kumulativní emise z přesunů a infrastruktury související s uprchlíky dosahují přibližně 3,3 mil. tun CO₂ ekv.
Autor uvádí, že pokud by byly uvedené emise oceněny pomocí sociálních nákladů uhlíku (metriky používané ekonomy k odhadu škod souvisejících s klimatem), činily by více než 42 miliardy USD. Případ Ukrajiny není ojedinělý. Konflikty v Sýrii, Súdánu a Gaze také vyprodukovaly značné emise, ale žádný z nich nedosáhl rozsahu ani délky trvání války mezi Ukrajinou a Ruskem.
Vzhledem k tomu, že konec války není v dohledu, environmentální dopady války budou pravděpodobně narůstat. Světoví lídři se připravují na další kolo klimatických jednání na konferenci COP30, která se bude konat od 10. do 21. listopadu v brazilském Belému. Válka na Ukrajině může sloužit jako případová studie toho, jak se ozbrojený konflikt a globální oteplování mohou nebezpečně propojit.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.