Tálibán zbavil 14,4 milionu dívek vzdělání a zakázal ženám přístup do většiny pracovišť, čímž výrazně omezil jejich práva a svobody. Při kritice se odvolává na západní nečinnost v otázce Gazy.
Minulý týden se svět sjednotil v odsouzení tvrdé politiky afghánského Tálibánu za jeho politiku vůči ženám a dívkám a označil jeho činy za barbarské a zločinné, uvádí svůj článek na stránkách Asia Times Chris Fitzgerald. Valné shromáždění OSN přijalo silnou rezoluci, v níž vyjádřilo hluboké znepokojení nad situací v oblasti lidských práv v Afghanistánu a vyzvalo Tálibán, aby ukončil rozsáhlé utlačování žen a dívek a dodržoval mezinárodní právo.
V návaznosti na to Mezinárodní trestní soud oznámil, že vydá zatykače na současné vůdce Talibanu Hibatulláha Akhundzádu a předsedu Nejvyššího soudu Abdula Hakima Haqqáního za zločiny proti lidskosti. OSN uvedla, že Tálibán zbavil 14,4 milionu dívek vzdělání a zakázal ženám přístup do většiny pracovišť, čímž výrazně omezil jejich práva a svobody. Tato politika byla označena za „genderový apartheid“, který vede ke zvýšení počtu sebevražd žen.
Tálibán v únoru oznámil odstoupení od Římského statutu (smlouva zakládající a definující pravomoci, jurisdikci, složení a procesní pravidla Mezinárodního trestního soudu ICC, pozn. red.) a zopakoval, že ICC neuznává. Navzdory tomu si ICC jurisdikci v Afghánistánu zachovává, neboť předchozí vláda se v roce 2003 k Římskému statutu připojila, což znamená, že vůdci Tálibánu by mohli být zatčeni, pokud opustí zemi. Tato situace by mohla vést i k vydání dalších zatykačů na klíčové osobnosti Tálibánu odpovědné za prosazování přísných pravidel vůči ženám a dívkám.
Tento vývoj podkopává naděje Tálibánu na mezinárodní legitimitu. Ačkoli skupina, která dnes vládne v Afghánistánu, získala uznání od Ruska, jiné země mohou váhat kvůli mezinárodním závazkům a tlaku občanské společnosti. Snaha Tálibánu o získání afghánského křesla v OSN je od roku 2021 důsledně odmítána.
Tálibán se brání poukazem na pokrytectví mezinárodního společenství, tvrdí, že zatímco on čelí kritice za zacházení se ženami, většina zemí nepřijala žádná opatření proti Izraeli za jeho jednání v Gaze. Kritizuje reakci světa na otázky lidských práv a zdůrazňuje pokračující násilí proti civilistům, zejména ženám a dětem.
V tomto kontextu vznikají obavy ze selektivního uplatňování mezinárodního práva – západní země mohou tímto způsobem akcentovat odpovědnost Tálibánu, zatímco na jiné země stejné standardy neuplatňují.
Akhundzáda a Haqqání se budou vyhýbat cestám mimo Afghánistán a mezinárodní kritiku budou moci odrážet poukazováním na násilí páchané na palestinských ženách a dívkách. Tálibán pak bude hledat podporu u Číny, Ruska a sousedních zemí, jako je Pákistán, Indie, Írán, Spojené arabské emiráty a Katar, pro které je důležitější strategická hodnota Afghánistánu než lidská prává. Afghánské ženy a dívky potřebují podporu a Tálibán musí být hnán k odpovědnosti za své činy, končí článek.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.