Přečetli jsme: Současná severokorejská krize vrací do hry otázku změny režimu či nejnověji vnější podpory domácí revoluce v Severní Koreji jako alternativy případnému konfliktu, napsal pro Bloomberg komentátor Eli Lake.
Prezident Trump by podle komentátora Bloombergu Eli Lakea měl přestat legitimizovat severokorejský režim a místo toho ho Severokorejcům pomoci změnit.
Snad nejvíce depresivní na severokorejské krizi je to, že i když Donald Trump vyhraje, tak prohraje. Přes ostrá slova o „ohni a zuřivosti“ a kritiku předchůdců za to, že v jednání s Pchjongjangem selhali, Trump vypadá na to, že by s Kim Jong Unem uzavřel dohodu.
Stačí se podívat na to, co dělá ministr Rex Tillerson. Trump hrozí válkou, Tillerson slibuje, že nebude žádná změna režimu. Jen před pár měsíci prezident také řekl, že by byl poctěn se s Kimem sejít. Tedy Trumpovo válečnictví míří směrem k odstrašení a posílení vyjednávací pozice.
Podle hodnocení odborníků nepostupuje Trump nijak originálně a jde o strategii, která tu byla v minulosti – metodu cukru a biče, kterou praktikoval také například Barack Obama.
Není těžké pochopit, proč je jednání lepší než válka. Severní Korea fakticky drží svého jižního souseda jako rukojmí svých konvenčních vojenských sil a představa vojenské konfrontace je hrozivá. Kritici preemptivního úderu mají pravdu, že nemá smysl takto riskovat. Pravdu mají ale i kritici dohody.
Dohoda nic neřeší
Je tu pro to několik důvodů. První z nich je to, že Severokorejci nedrží slovo. Téměř každý příslib USA nebo Číně tento režim porušil.
Není těžké chápat, proč Severní Korea potřebuje vyjednávat – k přežití potřebuje pomoc z vnějšku. Nukleární program slouží jako vyjednávací nástroj, který režim používá už dlouho. Od 90. let Spojené státy dodaly zemi ropu, odstraňovaly sankce a slibovaly, že zemi nechají na pokoji. Podle Lake ale dohody s Pchjongjangem dělají z USA a jejich spojenců komplice útlaku severokorejského lidu.
Jak autor připomíná, podle OSN a jejích odhadů je v zemi mezi 80 až 120 tisící politických vězňů, kteří jsou mučeni nebo trápeni hladem, musí pracovat v táborech, které jsou rozsahem tak velké, že je vidí satelity z vesmíru. Nemluvě o popravách, vraždách a zmizení lidí, dokonce příbuzných současného tyrana Kima.
V případě, že by Trump uzavřel s Pchjongjangem dohodu, neodstraní tím příčinu současné krize – režim, namítá dále Lake. Nicméně tu neexistuje jednoduchá odpověď. Invaze do Severní Koreji obsahuje riziko konfliktu s Čínou. Nemluvě o neochotě USA následně zajišťovat pořádek v zemi po invazi. Intervence by také vzala Severokorejcům iniciativu v emancipaci od režimu. Tedy klasický scénář změny režimu není reálný.
Trpělivost a fantazie
To nic nemění na možnosti pro USA a spojence pomáhat vytvářet podmínky k pádu režimu. K tomu je zapotřebí trpělivost a fantazie.
Tou trpělivou součástí zahraniční politiky by měla být směs zastrašení a sabotáže. Severní Korea podle názoru autora musí rozumět tomu, že její provokace mají důsledky. Na prvním místě by se USA měly zaměřit na soukromé zdroje a bohatství Kima a jeho pomocníků.
V případě fantazie míní Lake, že by Washington měl pokračovat v informační kampani v Severní Koreji. Dávat Severokorejcům informace všemi cestami a pomoci jim si představit lepší budoucnost. Jak autor podotýká, stále větší počet Severokorejců má přístup k elektronickým přístrojům jako jsou DVD a mobilní telefony, což narušuje monopol státu na informace.
Některé organizace, příkladem je organizace No Chains, už dnes za pomoci financování z kapes Spojených států a prostřednictvím dronů šíří do Severní Koreje DVD přehrávače s jihokorejskými telenovelami.
Zdroje na podobnou aktivitu jsou pro letošní rok v hodnotě 5 milionů dolarů, ale měly by být desetinásobnými, domnívá se dále autor článku. Jistě, že šíření informací je pomalý proces, který nemůže rychle vyvolat změnu. Nicméně k revoluční změně, která je lepší než katastrofická válka, přispívá.
Jak článek na konci ukazuje, američtí představitelé jsou nyní opatrní s tím používat vůbec pojem „změna režimu“.
Alternativou tohoto dlouhodobého snažení je nekonečné vyjednávají se Severní Koreou, její vydírání USA a zbytku světa a dohody, které nic neřeší právě ve vztahu k tamnímu režimu. Pro Washington je čas změny, podobně jako pro Pchjongjang, uzavírá autor.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.
Ilustrační obrázek: Autor – J.A. de Roo – Own work, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=21244159