Světová zdravotnická organizace upozorňuje, že globální snahy o úplné vymýcení dětské obrny se mohou ocitnout v ohrožení. Vakcína je drahá a peněz je málo.
Dětská obrna je virus, který byl v naší zemi vymýcen s využitím plošného očkování Sabinovou vakcínou již v druhé polovině minulého století. V druhé polovině 60. let už ČSSR neevidovala žádné případy. Po zániku Ústavu sér a očkovacích látek se do ČR začala dovážet zahraniční vakcína, injekční vakcína, která je několikanásobně dražší, než byla vakcína původní. Stali jsme se tak součástí systému, kde očkování proti obrně je pro stát nákladné. Některé země jsou na tom však ještě mnohem hůře. Globální úsilí o vymýcení dětské obrny trvá již více než tři desetiletí. Od roku 1988, kdy byly spuštěny první masové očkovací kampaně, poklesl počet případů o více než 99 procent. Přesto se virus stále udržuje v několika ohniscích. V roce 2025 bylo zaznamenáno 36 případů výskytu původního kmene polioviru v Afghánistánu a Pákistánu, tedy v zemích, kde je nemoc stále endemická. Vymýcením nemoci se v současné době zabývá Global Polio Eradication Initiative (GPEI) – mezinárodní partnerství, které kromě WHO zahrnuje i nadaci Billa a Melindy Gatesových. A jde o opravdu drahý byznys, kde peněz není nikdy dost. WHO nyní avizuje, že do roku 2029 jí bude chybět až 1,7 miliardy dolarů a propad financování je způsoben především poklesem zahraniční pomoci ze strany hlavních donátorů. Nejvýraznější ústup je patrný u Spojených států, podobně se k redukci příspěvků rozhodly i Německo a Velká Británie. „Tak zásadní snížení rozpočtu znamená, že některé klíčové aktivity se jednoduše neuskuteční,“ varoval Jamal Ahmed, ředitel programu eradikace dětské obrny při WHO. Podle něj je ale úplné odstranění viru z lidské populace stále dosažitelné – za předpokladu, že mezinárodní společenství zůstane jednotné a závazky donátorů budou obnoveny.
V reakci na finanční propad plánuje GPEI zacílit své úsilí především na vysoce rizikové oblasti, kde se virus stále šíří, a omezit operace v regionech s nižším výskytem. Prioritou bude monitorování přenosu nákazy a očkovací kampaně, které se mají více integrovat s jinými zdravotnickými programy, například s bojem proti spalničkám. Iniciativa také zvažuje širší využití tzv. frakčního dávkování vakcín, tedy podávání pouze pětiny standardní dávky. Tento přístup umožňuje chránit více dětí při omezených zásobách vakcíny a zároveň zachovává dostatečnou imunitní ochranu. Pokračování v očkování i důsledný dohled nad výskytem onemocnění zůstávají nezbytností. Navzdory poklesu počtu případů v posledních letech odborníci varují, že bez vytrvalého boje hrozí ztráta dlouholetých úspěchů. Nedostatek vakcín může být nejen finančním, ale i politickým testem globální solidarity. Očkovací kampaň proti dětské obrně je totiž jedním z nejambicióznějších zdravotnických projektů v moderní historii – a její neúspěch by znamenal ohrožení celých generací dětí. Otázkou zůstává, zda peníze, které WHO požaduje, budou použity efektivně, nebo by se plošná vakcinace dala realizovat levněji. Inspiraci by WHO podle některých pediatrů mohla hledat například v socialistickém Československu.