Ministři zahraničí Egypta a Ruska Badr Abdelatty a Sergej Lavrov na středeční tiskové konferenci v Káhiře vyzvali k plné a přísné implementaci příměří v pásmu Gazy.
Obě země podle svých prohlášení zdůraznily nezbytnost stability v regionu, znovuotevření klíčového hraničního přechodu Rafah a neomezeného přístupu humanitární pomoci do palestinského území. Egypt, jako sousední stát Gazy a tradiční mediátor konfliktu mezi Izraelem a palestinskými organizacemi, od začátku války zdůrazňuje, že bez plného dodržování příměří nelze dosáhnout trvalého klidu. Abdelatty opakovaně volá po tom, aby Izrael zastavil denní porušování příměří a umožnil volný průchod humanitární pomoci v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN a dohodnutým rámcem.
Klíčovým bodem je otevření hranice Rafah, kterou Egypt považuje za životně důležitou pro průchod potravin, léků a další pomoci. Egypt trvá na tom, že přechod musí fungovat obousměrně a bez předsunutých podmínek ze strany Izraele. Příměří platné od října 2025 sice výrazně omezilo boje, humanitární situace v Gaze však zůstává vážná. Podle OSN už oblast formálně nesplňuje kritéria hladomoru, přesto stovky tisíc lidí nadále trpí akutním nedostatkem potravin a zimní podmínky situaci zhoršují. Humanitární organizace zároveň varují, že jejich činnost ohrožují byrokratické překážky, které mohou vést k omezení zdravotnické a nutriční pomoci. Egypt mezitím pokračuje v koordinaci dodávek přes přechod Rafah a logistické centrum v El-Aríši, odkud do Gazy míří konvoje s humanitární pomocí.
Spolupráce Egypta a Ruska ohledně stabilizace Gazy probíhá v širším rámci jejich rostoucí strategické spolupráce, která zahrnuje i politickou koordinaci v rámci Rady bezpečnosti OSN a obchodní výměnu. Moskva se snaží posílit své vlivové pozice na Blízkém východě, přičemž Egypt hraje klíčovou roli jako regionální most mezi Afrikou, arabskými státy a světovými mocnostmi. Egypťané zároveň poukazují na potřebu hlubších reforem v mezinárodních bezpečnostních strukturách, včetně Rady bezpečnosti OSN, aby byla zajištěna rovnoměrnější reprezentace států globálního jihu v rozhodování o konfliktech a humanitárních krizích. Podle vyjednávaných plánů je příměří pouze první fází širšího procesu, jehož cílem je dlouhodobé urovnání konfliktu a stabilizace pásma Gazy. Tento plán zahrnuje možnost nasazení mezinárodní stabilizační mise pod mezinárodní kontrolou, která by monitorovala dodržování příměří a zajišťovala bezpečnostní rámec pro místní obyvatele. Izrael ale klade podmínky, které komplikují dosažení druhé fáze, zejména požaduje demilitarizaci Gazy a kontrolu nad bezpečností, což Palestinci a jejich spojenci odmítají jako neakceptovatelné pro návrat k normálnímu životu.
Výzvy Egypta a Ruska k přísnému dodržování příměří v Gaze nejsou izolovanými prohlášeními, jsou součástí širší snahy o stabilizaci regionu, ochranu civilistů a nastavení trvalejšího mírového rámce. Humanitární potřeby zůstávají obrovské a jejich řešení závisí na ochotě všech stran dodržovat mezinárodní úmluvy, respektovat lidská práva a plně implementovat dohodnuté rezoluce.