Francouzská prezidentská kancelář o předposlední prosincové neděli uvítala prohlášení Kremlu, podle něhož je ruský prezident Putin připraven k dialogu s Emmanuelem Macronem.
Paříž označila tuto pozici za „vítanou“ a oznámila, že v následujících dnech zváží formu a podmínky případného kontaktu. Z Elysejského paláce zároveň zaznělo, že jakýkoli dialog s Moskvou se musí odehrávat v plné koordinaci s Ukrajinou a evropskými partnery. Francie opakovaně zdůrazňuje, že cílem není návrat k běžným bilaterálním vztahům, ale nalezení cesty k „pevné a trvalé mírové dohodě“, která by respektovala ukrajinskou suverenitu.
Od počátku války na Ukrajině v únoru 2022 byla komunikace mezi západními lídry a Putinem výrazně omezena. Nový impulz k debatě o možném obnovení dialogu přišel z Moskvy, kdy mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je „připraven k dialogu“ se svým francouzským protějškem. Reagoval tím na Macronova slova z konce týdne, kdy francouzský prezident po summitu Evropské unie v Bruselu připustil, že Evropané by měli znovu převzít iniciativu v jednáních s Ruskem.
Macron zdůraznil, že ponechat veškeré vyjednávací kanály výhradně v rukou Spojených států by nebylo v evropském zájmu. Podle něj by Evropa i Ukrajina měly mít vlastní strukturovaný rámec dialogu, jinak riskují, že budou stát stranou klíčových rozhodnutí.
Macron a Putin spolu naposledy telefonicky hovořili 1. července letošního roku, šlo však o první přímý kontakt po třech letech a rozhovor tehdy žádný průlom nepřinesl. Francouzská strana tvrdí, že neochota Moskvy ke kompromisu v minulých letech prakticky znemožnily smysluplný dialog a současná změna tónu je tak vnímána spíše jako otevření dveří než jako záruka skutečného posunu.
Diplomatická aktivita se mezitím rozvíjí i mimo Evropu. O víkendu probíhaly na Floridě rozhovory, jichž se účastnili zástupci Ukrajiny a evropských zemí na jedné straně a ruský emisař Kirill Dmitrijev na straně druhé. Jednání zprostředkovali blízcí spolupracovníci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, včetně jeho zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě Jareda Kushnera. Kreml však současně popřel, že by byla na stole společná schůzka amerických, ukrajinských a ruských vyjednavačů, což naznačuje, že Moskva nadále preferuje oddělené a kontrolované formáty jednání.
Oživení dialogu mezi Paříží a Moskvou by mohlo znamenat návrat Francie do role klíčového diplomatického prostředníka, kterou se Macron snažil zastávat již v prvních měsících války. Prozatím tak nejde o zahájení mírových rozhovorů, ale spíše o testování hranic možného diplomatického manévrování.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.