Aktuální výzkum ukázal, že důsledky především jednostranných sankcí se rovnají dopadům válečných konfliktů.
V srpnu 2025 publikoval lékařský časopis The Lancet studii Francisca Rodriguese, Silvia Rendóna a Marka Weisbrota, která se věnovala dopadu ekonomických sankcí na veřejné zdraví postižené populace. Už předchozí výzkumy prokázaly korelaci mezi uvalením sankcí a zhoršením zdravotního stavu v cílových zemích. Doposud ale žádná studie nezkoumala účinky sankcí na věkově specifické míry úmrtnosti v panelových datech z různých zemí pomocí metod určených k identifikaci kauzality v observačních datech.
Autoři se zaměřili na mezistátní panelovou analýzu, aby analyzovali vliv sankcí na zdraví pomocí panelového souboru dat o úmrtnosti podle věku a epizodách sankcí pro 152 zemí v letech 1971 až 2021.
Jejich zjištění ukázala významnou kauzální souvislost mezi sankcemi a zvýšenou úmrtností. Nejsilnější účinky byly zaznamenány u jednostranných, ekonomických a amerických sankcí. V případě sankcí OSN studie nenašla žádné statistické důkazy o jejich účinku. Autoři dodávají, že sankční režimy OSN byly v posledních desetiletích koncipovány jako snaha minimalizovat jejich dopad na civilní obyvatelstvo, ačkoli míra, do jaké tohoto cíle dosáhly, zůstává předmětem diskuse. Naopak unilaterární sankce USA nebo EU jsou cíleny tak, aby měly široké negativní dopady.
Studie došla na základě dat k závěru, že jednostranné nebo unilaterální sankce byly ve studovaném období spojeny s ročním počtem 564 258 úmrtí, což je podobné globální úmrtnosti spojené s ozbrojenými konflikty.
Nový výzkum tak na základě analýzy dat došel k závěru, že sankce mají značné nepříznivé účinky na veřejné zdraví. Počet úmrtí v důsledku uvalených sankcí je podobný jako v případě válek. Přičemž studie konstatuje, že využívání jednostranných sankcí roste. Podíl světové ekonomiky, na který se vztahují jednostranné sankce, například vzrostl z 5,4 % v 60. letech na 24,7 % v období mezi roky 2010–2022.
Autoři akcentovali v závěrech článku nutnost přehodnotit sankce jako nástroj zahraniční politiky. V jejich využívání plédují za větší zdrženlivost a potřebu vážného zvážení snah o reformu celkové koncepce sankcí.
Celý článek v angličtině ZDE
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.