Švýcarská vláda upozorňuje, že rostoucí počet antisemitských incidentů může poškodit obraz země v zahraničí, zároveň však zatím neplánuje přijímat další mimořádná opatření.
Rostoucí počet antisemitských incidentů ve Švýcarsku představuje podle vlády potenciální riziko pro mezinárodní obraz země i pro její zahraniční politiku. Vyplývá to z vládní zprávy zveřejněné v polovině března, která však zároveň konstatuje, že v současnosti nejsou nutná další mimořádná opatření. Dokument vznikl na základě požadavku zahraničního výboru dolní komory parlamentu. Ten upozornil, že vnímání Švýcarska v zahraničí může být s vývojem v této oblasti úzce spjato. Země má totiž v mezinárodním systému zvláštní postavení – je depozitářem Ženevské úmluvy o mezinárodním humanitárním právu, a její reputace je proto spojena i s otázkami ochrany lidských práv.
Podle vlády pak nárůst antisemitismu představuje „vážnou výzvu pro společenskou soudržnost a bezpečnost“. Stát proto hodlá situaci nadále pečlivě monitorovat a zdůrazňuje, že ochrana základních svobod, lidské důstojnosti a bezpečnosti všech komunit patří mezi jeho hlavní povinnosti.
K výraznému zvýšení počtu incidentů došlo zejména po útoku hnutí Hamas na Izrael na podzim roku 2023 a následné izraelské vojenské reakci. Od té doby zaznamenaly švýcarské organizace monitorující antisemitismus více případů jak ve veřejném prostoru, tak na internetu. Zpráva Swiss Federation of Jewish Communities a nadace Foundation against Racism and Anti‑Semitism uvádí, že jen v digitálním prostředí vzrostl počet incidentů v roce 2025 meziročně o 37 procent. Napětí ve společnosti ilustroval i útok z počátku roku 2024, kdy byl v Curychu při napadení nožem těžce zraněn mladý ortodoxní Žid.
Švýcarská vláda zároveň zdůrazňuje, že tento vývoj není izolovaný. Podobný nárůst antisemitských incidentů zaznamenala v posledních letech řada evropských zemí i států v Severní Americe. Bezpečnostní složky například v Německu, Francii či Velké Británii evidují výrazně více případů nenávisti, útoků, vandalismu i online obsahu namířeného proti židovským komunitám. V některých městech došlo k napadení synagog nebo k útokům na jednotlivce, což přimělo vlády posílit policejní ochranu židovských institucí a škol. Analytici přitom upozorňují, že eskalace konfliktu na Blízkém východě často vede k rychlému přenosu napětí i do evropských společností.