Francouzská krajní pravice napjatě čeká. Pařížský odvolací soud rozhodne o osudu Le Penové v kauze týkající se zneužití prostředků Evropského parlamentu.
Marine Le Penová a předseda Národního sdružení Jordan Bardella společně vystoupili na stranickém setkánítěsně před odvolacím rozsudkem, který může definitivně rozhodnout o tom, zda se Le Penová bude moci ucházet o prezidentský úřad v roce 2027.Verdikt soudu ve věci používání peněz Evropského parlamentu pro stranické zaměstnance může zásadně ovlivnit nejen Le Penové politickou budoucnost, ale i podobu prezidentských voleb v roce 2027.Le Penová byla v první instanci odsouzena k pětiletému zákazu výkonu volených funkcí s okamžitou platností za zpronevěru veřejných prostředků. Proti rozsudku se odvolala a právě nyní se rozhoduje, zda zákaz zůstane v platnosti.Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, může být trojnásobná kandidátka na prezidentku definitivně vyřazena z příštího boje o Elysejský palác. Ve hře je navíc i možnost nepodmíněného trestu odnětí svobody, případně výkonu trestu s elektronickým monitoringem, což sama Le Penová označila za neslučitelné s prezidentskou kampaní.Právě proto označují představitelé Národního sdružení nadcházející dny za přelomový okamžik.
Zatímco ještě před několika lety byl Jordan Bardella považován především za mladého předsedu strany, dnes je stále častěji vnímán jako možný prezidentský kandidát.Sama Le Penová už připustila, že jej požádala, aby se na tuto možnost připravil. Strana tak poprvé otevřeně počítá s variantou, že její dlouholetá lídryně nebude moci do prezidentských voleb zasáhnout.Bardella se přitom v posledních měsících snaží hledat vlastní politickou identitu. V několika tématech se od postoje Le Penové mírně odlišil, například při debatě o důchodové reformě. Zatímco program RN nadále počítá s návratem zákonného věku odchodu do důchodu na 62 let, Bardella zdůrazňuje spíše délku odpracovaných let než samotnou věkovou hranici.Nejde o zásadní programový rozkol, ale o signál, že předseda strany postupně buduje vlastní politický profil.Navzdory dílčím rozdílům se oba politici snaží vystupovat jednotně. Bardella opakovaně zdůrazňuje svou loajalitu vůči Le Penové a odmítá spekulace o mocenském soupeření.Uvnitř strany však sílí debata, zda by případná prezidentská kandidatura mladšího předsedy znamenala také programovou proměnu Národního sdružení.Někteří představitelé RN dávají najevo, že žádný „bardellismus“ neexistuje a existovat nemá. Podle nich zůstává politickou linií strany takzvaný „marinismus“, tedy směr budovaný Marine Le Penovou během posledních patnácti let.Jiní ale připouštějí, že generační obměna může přinést odlišný styl vedení kampaně i komunikace s voliči.
Nejasná zůstává také budoucí role samotné Marine Le Penové.Pokud by jí soud definitivně znemožnil kandidovat, opakovaně odmítla spekulace, že by usilovala například o funkci premiérky. Stejně tak naznačila, že nechce být politickou opatrovnicí případného prezidenta Bardelly.Podle vlastních slov mu chce ponechat plnou svobodu při vedení kampaně i případném výkonu nejvyšší funkce.Nadcházející rozhodnutí soudu tak bude mít význam daleko přesahující samotný soudní spor.Pokud Le Penová uspěje, Národní sdružení pravděpodobně znovu vsadí na političku, která se třikrát probojovala do prezidentské volby a dvakrát postoupila až do druhého kola.V opačném případě by se francouzská krajní pravice poprvé ocitla v situaci, kdy by její prezidentskou tváří nebyl člen rodiny Le Penových. Jordan Bardella by se stal hlavním kandidátem strany a zároveň symbolem generační výměny v jednom z nejsilnějších politických uskupení současné Francie.Úterní verdikt tak nebude pouze rozhodnutím o osudu jedné političky. Může zásadně ovlivnit podobu francouzské prezidentské kampaně i rozložení sil na evropské politické scéně.