Růst v sektoru umělé inteligence kontrastuje s hospodářskou stagnací v tradičních odvětvích asijských ekonomik…
Podle článku analytika Williama Peseka vytváří současný boom umělé inteligence v Asii iluzi hospodářské síly, která zakrývá hluboké strukturální slabiny regionu. AI sektor – zejména výroba čipů – zažívá rekordní zisky v Číně, Jižní Koreji a na Tchaj-wanu, protože globální poptávka po pokročilých polovodičích prudce roste.
Tento růst však kontrastuje s útlumem v tradičních odvětvích, jako je výroba, maloobchod, nemovitosti či spotřebitelské služby, které trpí slabou domácí poptávkou, demografickým úbytkem a vysokým zadlužením domácností.
Dvojrychlostní Asie
Asijský region funguje ve „dvou rychlostech“: exporty tažené AI rostou, zatímco domácí ekonomiky stagnují. Jižní Korea je nejvýraznějším příkladem – její růst je téměř kompletně závislý na exportu čipů, což z ekonomiky činí vysoce koncentrovanou a zranitelnou sázku na jediný sektor.
Podobná rizika se objevují na Tchaj-wanu, kde prudký růst TSMC táhne celou ekonomiku, ale zároveň ji činí extrémně citlivou na jakýkoli pokles investic do AI infrastruktury.
AI jako nová bublina?
Pesek také upozorňuje, že tato „AI supercyklická“ expanze může být bublinou. Někteří analytici, včetně Michaela Burryho a Paula Krugmana, varují, že současná euforie připomíná dot-com éru a může být založena spíše na sociálním nadšení než na ověřené ekonomické návratnosti. Pokud by poptávka po AI technologiích oslabila, dopady by se rychle přelily do celého regionu – od Koreje a Tchaj-wanu až po Čínu, Japonsko, Malajsii a Vietnam.
Přehnaná závislost
Umělá inteligence se stala natolik dominantní součástí asijských ekonomik, že tyto země riskují přehnanou závislost na jednom technologickém trendu. Pod povrchem zářivých čísel se tak skrývá ekonomika, která je současně dynamická i křehká – a jejíž budoucnost bude záviset na tom, zda se sliby AI skutečně promění v dlouhodobou hodnotu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.