Nejméně 43 lidí zemřelo letos v Jihoafrické republice při útocích s podezřením na politický motiv.
Podle organizace Global Initiative Against Transnational Organized Crime (GI-TOC) jde už nyní o nejvyšší počet za celý rok od zahájení jejího monitoringu v roce 2015. Terčem byli především představitelé politických stran, místní zastupitelé, členové občanských organizací a tradiční představitelé komunit, a to s největší pravděpodobností v souvilosti s komunálními volbami, které se budou konat v listopadu.
Víc násílí v době voleb
Organizace GI-TOC upozorňuje, že období nejvyššího rizika může teprve přijít, protože před volbami zesiluje soutěž o politický vliv. Nejvíce útoků pak bylo zaznamenáno v provincii KwaZulu-Natal, která je zároveň důležitou základnou strany MK Party (MKP) bývalého prezidenta Jacoba Zumy. Následuje Gauteng, provincie zahrnující Johannesburg, kde databáze eviduje deset útoků. Mezi oběťmi bylo podle zprávy 13 členů vládního Afrického národního kongresu (ANC) a osm členů MKP. Údaje však samy o sobě neznamenají, že všechny případy byly motivovány soupeřením těchto dvou stran. U jednotlivých útoků musí být politická motivace posuzována samostatně a v řadě případů zůstává předmětem vyšetřování.
Politicky motivované vraždy
Jihoafrická policie v září uvedla, že několik případů politicky motivovaných vražd vyšetřuje specializovaný tým a v některých případech už byli zatčeni podezřelí. Komunální volby 4. listopadu budou důležité především pro místní politiku, ale jejich význam přesahuje jednotlivá města a obce. Strana ANC, která zemi vedla od konce apartheidu v roce 1994, v parlamentních volbách v roce 2024 poprvé ztratila absolutní většinu. V důsledku toho se jihoafrická politika více otevřela koalicím a konkurenci mezi několika stranami. Nespokojenost části obyvatel se soustřeďuje zejména na stav veřejné infrastruktury, dostupnost služeb, kriminalitu a korupci.
Problém přesahuje volební klání
Právě místní samosprávy přitom rozhodují o řadě praktických otázek, které obyvatelé v každodenním životě přímo pociťují. Politické násilí v Jihoafrické republice proto nelze vnímat pouze jako součást předvolební kampaně. V některých oblastech se prolíná s místními mocenskými strukturami, podnikatelskými zájmy a organizovaným zločinem. Samotná statistika 43 obětí tedy neříká, že všechny vraždy mají stejný původ nebo že za nimi stojí konkrétní politické strany.
GI-TOC upozorňuje, že politicky motivované násilí se může zvyšovat nejen před hlasováním, ale také v období po volbách, kdy se rozhoduje o obsazení místních funkcí a o podobě koalic. Jihoafrická republika tak vstupuje do komunálních voleb s kombinací několika problémů: vysoké kriminality, soupeření o místní politickou moc a oslabení dosavadní dominance vládní strany.