Analytici se domnívají, že Čína bude dohodu mezi Spojenými státy a Ruskem o dodávkách nafty vnímat především jako pragmatický a krátkodobý krok motivovaný aktuálními politickými zájmy USA.
Prezident Donald Trump oznámil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh více než 300 tisíc tun nafty, přičemž v následujících měsících mají následovat další dodávky. Podle něj by tento krok měl vést k výraznému poklesu cen pohonných hmot.
Odborníci však upozorňují, že zatím není jasné, zda jde pouze o dočasné opatření související s domácí politikou a blížícími se volbami do Kongresu, nebo o začátek širšího procesu zmírňování sankcí vůči Rusku. Dohoda představuje výrazný obrat v americké politice, protože byla uzavřena krátce po přijetí sankčního zákona umožňujícího postihovat odběratele ruské energie.
Čínští experti očekávají, že Peking bude situaci pečlivě sledovat a vyhodnocovat. Klíčové bude, zda Rusko využije tuto dohodu k postupnému oslabování západních energetických sankcí. Zároveň se předpokládá, že dohoda nebude mít zásadní dopad na čínský dovoz ruské energie, protože Rusko si nadále potřebuje udržet svého největšího odběratele.
Někteří analytici upozorňují na rozporuplnost amerického přístupu. Přestože USA samy usilují o dovoz ruské energie, mohou nadále využívat sankční mechanismy proti dalším velkým dovozcům, například Číně nebo Indii. Peking proto nebude současnou dohodu považovat za spolehlivý ukazatel budoucí americké politiky.
Podle odborníků je dohoda pravděpodobně motivována snahou Donalda Trumpa zmírnit dopady vysokých cen pohonných hmot na volební výsledky republikánů. Existuje proto možnost, že po kongresových volbách dojde ke změně nebo přehodnocení tohoto přístupu. Ukrajina dohodu kritizovala a varovala, že zmírňování sankcí bez skutečného pokroku v ukončení války představuje projev slabosti vůči Rusku.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.