Saúdská Arábie čelí rostoucí bezpečnostní krizi, když pokračující útoky hútijských povstalců odhalují limity podpory ze strany jejích tradičních spojenců.
Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán čelí jedné z největších krizí své vlády, píše agentura Bloomberg v aktuálním článk, který se věnuje dopadů americko-íránského konfliktu na saúdskou politiku a bezpečnost v souvislosti s poslední kampaní hútijských ozbrojenců. Hútijští povstalci z Jemenu zahájili totiž v poslední době rozsáhlou kampaň dronových a raketových útoků proti saúdskému území, při nichž zemřelo nejméně 18 lidí a dočasně byl vyřazen z provozu hlavní mezinárodní letištní uzel v Rijádu. Důsledky zasáhly každodenní fungování země, stovky letů byly zrušeny, školy přešly na distanční výuku a část finanční čtvrti hlavního města funguje na dálku.
Citlivý moment
Krize přichází v mimořádně citlivý okamžik. Rijád se připravuje na klíčovou investiční konferenci Future Investment Initiative, která je zásadní součástí Bin Salmánovy strategie přilákat zahraniční kapitál a proměnit ekonomiku prostřednictvím programu Vision 2030. Bezpečnostní situace ale vyvolává obavy investorů a některé významné energetické společnosti již omezily svou účast na plánovaných akcích.
Největším problémem pro Rijád je skutečnost, že jeho spojenci poskytují pouze omezenou podporu. Spojené státy sice Saúdské Arábii dodávají zpravodajské informace, podporu při zaměřování cílů a logistickou pomoc, ale prezident Donald Trump se zatím vyhnul přímé vojenské intervenci. Washington navíc údajně nedoporučuje zahájení rozsáhlé pozemní operace v Jemenu, dokud pokračuje širší konflikt s Íránem.
Nová aliance hru nemění
Ani nově vytvořená obranná spolupráce s Tureckem a Pákistánem nepřinesla rozhodující pomoc. Obě země nabídly vojenské kapacity pouze k obraně saúdského území. Evropské státy poskytly omezenou podporu, například tankovací letouny, radarové systémy či protivzdušnou obranu, avšak nikoli v rozsahu, který by Rijád považoval za dostačující.
Současná situace představuje paradox pro samotného Bin Salmána. Právě on v roce 2015 zahájil vojenskou intervenci proti Hútijům, která měla povstalecké hnutí porazit. O deset let později ale Hútijové nejen přežili, ale jsou schopni zasahovat hluboko na saúdském území a ohrožovat klíčovou infrastrukturu. Saúdské letectvo proto znovu bombarduje cíle v Jemenu, čímž se obnovuje konflikt, od něhož se Rijád v posledních letech snažil odpoutat.
Konkurenceschopnost pod útokem
Útoky se navíc zaměřují na energetická zařízení, ropné terminály a přepravní infrastrukturu. Poškození ropovodů a útoky na exportní zařízení komplikují schopnost země bezpečně vyvážet ropu. Saúdská Arábie se tak současně musí vyrovnávat s hrozbami na západních i východních exportních trasách, zatímco Írán zvyšuje tlak na lodní dopravu v Hormuzském průlivu.
Ekonomické dopady začínají být patrné. Vláda nyní očekává pokles ekonomiky o 3,6 %, přestože ještě před vypuknutím současné regionální krize počítala s výrazným růstem. Rozpočtový deficit se prohlubuje a stát je nucen více se zadlužovat, aby mohl financovat ambiciózní rozvojové projekty spojené s programem Vision 2030.
Strategie korunního prince čelí testu
Saúdské vedení stojí před obtížnou volbou. Může pokračovat v eskalaci konfliktu a riskovat dlouhou a nákladnou válku, která odradí investory, nebo se pokusit obnovit jednání s Hútiji. Takový krok by však mohl být doma i v regionu vnímán jako projev slabosti. Dosavadní zkušenosti naznačují, že samotné letecké údery pravděpodobně nebudou stačit k porážce Hútijů, zatímco rozsáhlejší pozemní operace by znamenala další významnou eskalaci konfliktu
Bezpečnostní krize již ale není pouze vojenským problémem. Stává se zkouškou celé strategie Mohammeda bin Salmána, která stojí na kombinaci regionální stability, přílivu zahraničních investic a transformace saúdské ekonomiky. Úspěch či neúspěch reakce na hútijské útoky tak může zásadně ovlivnit budoucí postavení Saúdské Arábie na Blízkém východě i důvěru mezinárodních investorů, míní článek v závěru.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
