Rusko a Čína potichu budují arktickou obchodní osu, která má posílit jejich ekonomickou i geopolitickou odolnost a vytvořit alternativu k tradičním světovým námořním trasám.
Čína a Rusko podle článku Adriela Kasonty pro Asia Times postupně budují nový arktický dopravní koridor. Ten by mohl doplnit tradiční námořní trasy přes Suezský průplav a snížit jejich závislost na geopoliticky zranitelných úzkých místech světového obchodu. Impulsem jsou nedávná jednání ruského představitele Nikolaje Patruševa v Číně, během nichž obě země diskutovaly propojení čínské Námořní hedvábné stezky s ruským Transarktickým dopravním koridorem.
Alternativa, jejíž význam roste
Moskva usiluje o zapojení čínských firem do rozvoje Severní mořské cesty, výstavby přístavů, automatizace kontejnerových terminálů a dalších logistických projektů. Čína naopak získává přístup k nové obchodní trase a k ruské infrastruktuře a surovinovým zdrojům v Arktidě. Severní mořská cesta zatím nemůže konkurovat Suezskému průplavu objemem přepravy. Její význam však roste, protože nabízí alternativní spojení mezi Asií a Evropou. Jako příklad uvádí plavbu čínské kontejnerové lodi, která v roce 2025 dopravila náklad do Británie za zhruba 20 dní, zatímco tradiční trasy obvykle trvají 40 až 50 dní.
Zvýšení strategické odolnosti
Nejde ale pouze o ekonomický projekt. Společné investice do přístavů, lodní dopravy, digitálních systémů, výzkumu a infrastruktury mohou zvýšit strategickou odolnost obou zemí vůči sankcím, konfliktům nebo narušení globálních dodavatelských řetězců. Spojené státy, Japonsko i Tchaj-wan proto sledují vývoj s rostoucí pozorností.
Zároveň autor textu varuje, že vznik paralelní rusko-čínské námořní sítě může přispět k rozdělování světové ekonomiky na soupeřící obchodní a technologické bloky. Klíčové podle autora nejsou pouze lodní trasy, ale také kontrola přístavních technologií, dat, softwaru a logistických standardů, které budou určovat podobu budoucího světového obchodu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.
