Přečetli jsme: Jak vidí němečtí ekonomové budoucnost nejen papírových peněz, ale celé ekonomiky?
Komentátoři německého Die Welt píší o budoucnosti papírových peněz a o návrzích Deutsche Bank.
Pozn. redakce: Článek přinášíme proto, abychom ukázaly specifičnost německého ekonomického myšlení. Jak uvedl americký ekonom Paul Krugman, když přijde na makroekonomii, pak se Německo nalézá v jiném intelektuálním vesmíru. Posedlost Německa inflací a zlatým standardem se v tomto článku jasně zrcadlí. Podotýkáme, že tyto názory jsou skutečně „mimo“ v současném ekonomickém diskurzu. Za povšimnutí stojí i neochvějně optimistický pohled na robotizaci, který je typický pro německou průmyslovou sféru (Industrie 4.0) a je opět v naprostém rozporu se studiemi z USA i jiných zemí.
Papírové peníze tendují k inflaci. To, že to je v tuto chvíli jinak, je prý jen díky zvláštní situaci. A ta nyní končí, říkají experti Deutsche Bank. Bude prý potřeba se poohlédnout po alternativě.
Papírové peníze nemají žádnou vnitřní hodnotu. Od 70. let nejsou peníze kryty ani zlatem, ani jinými hodnotami. Jde o tzv. fiat peníze, tedy o peníze založené na důvěře v centrální banku a ministra financí. Ale tato důvěra nemusí v čase miliardových injekcí centrálních bankéřů trvat pořád.
Tato nevole je tématem ekonomů Deutsche Bank. Jeden z bankéřů Jim Reid k tomu říká, že fiat systém je nestabilní a náchylný k nebezpečím inflace. Je si také vědom toho, že nejde o téma blízké budoucnosti, pak ten systém v příští dekádě zažije svůj „poslední test“ a bude se muset vymyslet alternativa.
To by byl ovšem hororový scénář pro německého střadatele, píše Die Welt. Velká část zajištění na stáří, tedy 2,1 mld. euro leží na běžných účtech bank a na žirokontech. A další miliard je životní pojištění. Tyto produkty by při problémech peněžního systému ztratily na hodnotě.
Ale i tak působí varování Deutsche Bank prazvláštně. Inflace je už mnoho let tak nízká, že centrální bankéři vidí riziko deflace, ne inflace. Evropská centrální banka již dlouho nakupuje cenné papíry, má velmi nízké úrokové sazby, aby se dostala směrem ke svému inflačnímu cíli.
Tektonická změna v Číně
Ekonom Deutsche Bank vidí tektonickou změnu v Číně – druhá největší ekonomika světa se stará o to, aby mzdy a ceny navzdory rychlému růstu nevedly k přehřátí. Reid tomu říká deflační šok, který stabilizuje systém papírových peněz.
Umírněná inflace umožnila vládám a bankám ten luxus reagovat na krizi ještě více injekcemi peněz, dluhy a konjunkturními programy. Normálně by to nebylo tak snadné, protože by inflace reagovala na takovou expanzivní politiku. Možná tento dezinflační šok zachránil systém fiat peněz.
Od odpojení zlata a peněz v 70. letech se skutečně ceny vymkly z kloubů. Tehdy posloužila radikální politika zvýšení úrokových sazeb tehdejšího šéfa americké centrální banky Volckera a ukončila inflační strašidlo.
Čína podle Reida přispěla k celosvětovému tlaku na ceny. Levná produkce z východu ztratila inflace svou děsivost, píše die Welt. Jenže, co se stane, když čínský efekt vyprchá, nebo se dokonce obrátí? Pak Reid vidí velkou možnost rostoucích cen. A další faktor by to mohl ještě zvýraznit, tedy demografická změna. Podíl pracujících lidí bude stále menší.
Ekonom se domnívá, že silně rostoucí inflace by vedla ke zvýšení úrokových sazeb. Ale to je vlastně nerealistické a to vzhledem k enormnímu světovému zadlužení. Spíš by asi vlády přepsaly mandát centrálních bank, aby dovolily vyšší inflaci, nebo omezily nezávislost centrálních bank.
Podle Reida by se právě politika cenové stability stala největší obětí nové reality. Byl by to svět negativních úrokových sazeb, uvolněných úvěrových podmínek a rostoucích platů – tedy svět, v němž by bylo těžké zvládnout inflaci. Éra fiat peněz je ohrožena, když zmizí důvěra, varuje Reid.
Reid také odmítá názor, že digitalizace a robotizace zabrání rostoucím mzdám a tím i rostoucí inflaci. Podle něj technologický pokrok v minulosti vždy způsobil více pracovních míst a nový růst.
Role krytpoměn?
I kdyby snad ale roboti jednoho dne vytlačily lidi ze světa práce, pak vlády budou nejspíše reagovat opatřením jako je nepodmíněný základní příjem. To by zvýšilo fiskální výdaje a tak i nebezpečí inflace. V éře populismu se podle Reida dá čekat, že politická opatření budou mít tendenci podporovat inflaci.
To by mohl být čas pro kryptoměny. Nyní se jejich popularita vysvětluje spíše technologickými důvody a ne mizející důvěrou v papírové peníze. Je ale možná, že se v budoucnu stanou kryptoměny závažným konkurentem papírových peněz, říká Deutsche Bank.
Reid říká, že historicky viděno jsou fiat peněžní systémy rarita a jsou vždy spojeny s vyšší inflací. Uplynulých 35 let prý bylo v tomto ohledu výjimkou.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.