Přečetli jsme: Ruskou revoluci a její 100leté výročí si letos nepřipomněli ani v Číně, která se oficiálně hlásí k tradicím Října a především k myšlenkám Vladimira I. Lenina.
Komentátor Cary Huang se na stránkách novin South China Morning Post zamyslel nad výročím ruské revoluce v čínském kontextu. Sto let od revoluce se ani v Číně neslavilo.
Jak píše, žádná jiná událost a politická figura neovlivnila Čínu více než Vladimir Lenin, zakladatel SSSR a hlavní aktér bolševické revoluce. Lenismus i revoluce sama mají přímou souvislost s Komunistickou stranou Číny, založenou v roce 1921, a také se založením Čínské lidové republiky v roce 1949.
Nicméně největší komunistická strana na světě se obrátila zády k letošnímu výročí sta let od revoluce v Rusku, i když leninismus je její hlavní ideologii. Výročí nebylo zaznamenáno v oficiální rovině, a to v zemi s komunistickou doktrínou.
Leninismus byl pro komunismus v Číně významnější než práce Karla Marxe a Bedřicha Engelse. Mao Ce-tung se inspiroval leninskou interpretací marxismu pro svoje rolnické povstání a agrární revoluci. Maovu filosofii pomáhalo formovat Leninovo dogma o vedoucí úloze strany, o revoluční mobilizaci mas proti vykořisťovatelům a diktatuře proletariátu, připomíná dále Huang. Stejně tak tomu bylo v případě násilné kampaně kulturní revoluce, která se inspirovala teorii „permanentní revoluce pod diktaturou proletariátu.“
I když se současný prezident Si Ťin-pching hlásil k dědictví ruské revoluce, letošní výročí přešel mlčením. To jen ukazuje na měnící se přístup Pekingu k nevítaným dějinám.
Nepohodlné výročí?
Čína prošla dlouhou cestou směrem od revoluční minulosti, a to hlavně díky tržním reformám Teng Siao-pchinga, které fakticky ukončily leninskou utopii. Dnes je směšné nazývat čínskou ekonomiku jako socialistickou, když je v ní 70 % vlastněno soukromě, má největší počet miliardářů na světě nebo když se Číny týkají problémy jako jsou dluhová krize, burzovní potíže nebo realitní bubliny.
Jak se autor dále domnívá, slavit ruskou revoluci by bylo z čínské strany nediplomatické rovněž ve vztahu k Vladimiru Putinovi, který událost slavit odmítl a veřejně Lenina kritizoval.
Největší rozpaky pro čínské vedení tváří tvář ruské revoluci a také té čínské je otázka vykořisťování a útlaku ve společnosti, míní Huang. Čína má obrovské rozdíly v bohatství a příjmovou nerovnost, je to jedna z nejvíce vykořisťujících společností. Má také velmi špatné hodnocení politické svobody – svobody slova, shromažďování a spolčování. Podobně je tomu se svobodou tisku.
Čína je nyní více leninským kapitalistickým státem než marxisticko-socialistickým. Její rostoucí střední třídy skočila do vlaku kapitalistického konzumu pod patronátem komunistického totalitarismu, který je přetrvávajícím dědictvím leninismu.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.