ILO. Mezinárodní organizace práce ve své studii Europe’s Disappearing Middle Class? Evidence from the World of Work (Mizející střední třída v Evropě? Důkazy ze světa práce) zjistila, že střední třída se v Evropě mezi roky 2004 a 2011 zmenšila o 2,3 % a její pokles od té doby pokračuje. Pokles byl ještě hlubší v zemích jako je Německo a Řecko.
Jádro střední třídy, které je definováno jako ti, kteří mají příjem mezi 80 až 120 % mediánového příjmu reprezentuje mezi 23 až 40% domácností v EU.
Nejsilnější střední třídu je možno najít v Dánsku a Švédsku (40 a 39%), nejnižší míry mají Lotyšsko (23%) a Litva (24%).
“Země se silnou střední třídou jsou charakterizovány vyšším počtem pracujících dospělých v domácnosti a zvýšením počtu domácností s dvěma příjmy”, uvádí ekonom ILO.
Příkladem je rychlý růst střední třídy ve Španělsku od 80. let, který může být vysvětlen značným nárůstem participace žen na trhu práce.
„To také znamená, že jeden příjem už možná není dost, aby domácnost zůstala ve střední třídě. V některých případech některé profese jako učitelé či lékaři, kteří se běžně řadí do střední třídy a které typicky zaměstnávají ženy, už dále nemusí patřit do střední třídy“, dodává.
Studie také ukazuje, že mediánový příjem, kolem něhož se střední třída definuje během ekonomické krize a obzvláště v letech 2008 a 2011 poklesl.
Ovšem eroze střední třídy byly patrná již před krizí v řadě zemí, obzvláště v Německu (-3 %), ale také v Lucembursku, Nizozemí, Řecku, Velké Británii a dokonce i Dánsku. Pracovníci v těchto zemích se často přesunuli do nižších příjmových skupin.
Středně příjmové skupiny byly zasaženy dopady krize na trh práce v zemích jako je Řecko, Španělsko, Estonsko, Kypr a Portugalsko. Zatímco se střední třída ve Španělsku před krizí zvětšovala, od začátku krize se zmenšila. Podobně se zastavil díky krizi také růst střední třídy, který byl patrný ve většině zemí střední a východní Evropy.
Eroze střední třídy souvisí s řadou faktorů, jejichž důležitost se liší dle národních podmínek. V některých případech se jedná o nízké mzdy a klesající zaměstnanost ve veřejném sektoru, což zasahuje hlavně ženy. V jiných zemích se jedná o málo kvalitní pracovní místa a nárůst sektoru špatně placených zaměstnání, které byly příčinou eroze střední třídy. Naopak stabilní průmyslové vztahy, jako např. v Belgii, Švédsku či Francii vedly k větší stabilitě střední třídy v těchto zemích.
“Eroze střední třídy je znepokojující – protože se především dotýká mladých lidí a vede tedy k příjmovým rozdílům mezi generacemi. Zvýšená nerovnost a rostoucí eroze střední třídy vyžadují politickou akci zaměřenou na zastavení tohoto trendu.”, říká zástupce ředitele ILO Heinz Koller.
V analýze ILO si Česká republika stojí příznivě. Nachází se vedle Švédska jak v síle střední třídy (39 %), tak i v nízké míře nerovnosti. Ta je zde měřena podílem 90. a 10. percentilu. Podle údajů ILO spadá 13 % do nejnižší třídy, 16 % do nižší střední, již uvedených 39 % do jádra střední třídy, 27 % do vyšší středí třídy a 3 % do nejvyšší třídy. Údaje jsou za rok 2011.