Zpráva dne: NATO rozšíří svojí misi v Iráku, zatímco USA od spojenců požadují 2 % výdaje na obranu a dělat více v boji proti terorismu.
Vzdělávací mise v Iráku by měla být rozšířena a prodloužena. U tohoto tématu byla v NATO shoda. Další dvě témata už vyvolala nesouhlas.
Ve dvou oblastech USA tlačí na své partnery v NATO. Aby zvýšili výdaje na vojenství, aby dělali více při boji proti terorismu. Když je prezidentem Donald Trump, je tón poněkud drsný.
Omezování terorismu v klíčových regionech, na to nakonec spojenci USA slyšeli. Mise NATO v Iráku bude podstatně rozšířená, 98 % území, které dříve dobyl tzv. Islámský stát, je osvobozeno. Nyní je potřeba tato území udržet, protože bezpečnost v zahraničí znamená bezpečí u nás doma, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Zatím bylo NATO aktivní s malou misí v Bagdádu, která se má nyní podstatně rozšířit. Ale počítá se s několika stovkami vojáků. Prozatím byly v Iráku nasazeny mobilní výukové týmy. Ty přiletí, naučí, jak odstraňovat miny a zase odletí, objasnil americký ministr obrany Jim Mattis. Dodal, že je v zájmu NATO, aby v Iráku byla stálá mise.
Bundeswehr chce nadále zůstat v Bagdádu a dále v Erbílu v severním Iráku, kde Němci cvičí kurdské pešmergy.
NATO zdůraznilo, že mise by v žádném případě neměla vyústit v bojové nasazení. Německá ministryně obrany uvedla, že v Iráku jde o výstavbu bezpečnostních struktur.
Není žádné tajemství, že Evropané po tolika letech v Afghánistánu nemají zrovna chuť na další zahraniční nasazení. Jenže odmítnout tady USA by znamenalo, riskovat, že se na druhé straně masivně zvýší tlak – a sice při výdajích na obranu. Stoltenberg už řekl, že ty země, které ještě nepředložily plány na to, jak chtějí dosáhnout dvouprocentního cíle, budou dále tlačit.
Německo je od 2 % výdajů na obranu k HDP dosti vzdáleno. Zatím také tento cíl plní jen málo spojenců. Prozatímní plány Německa sahají do roku 2021. Ale tlak zřejmě bude sílí, v červenci má totiž do Bruselu znovu zamířit Trump.
Je tu ovšem ještě jedno téma, které způsobuje ještě větší bolení hlavy. A to je otevřená roztržka mezi spojenci Tureckem a USA ohledně severní Sýrie. Tam Ankara započala ofenzívu proti kurdským jednotkám, které jsou ovšem spojenci USA. Mattis se pokusil situaci zmírnit, když uvedl, že NATO a USA stojí na straně Turecka u jeho oprávněných bezpečnostních zájmů.
Zároveň ovšem v rozhovoru s tureckým kolegou požadoval, aby se Turecko laskavě znovu koncentrovalo do boje proti Islámskému státu. Což je diplomaticky řečeno: bojujete proti špatnému nepříteli. Spor mezi USA a Tureckem NATO zatěžuje.