Rumunsko je další zemí, která se postavila Bruselu v otázce vlády práva. Tentokrát se ale jedná o problém korupce a jejího potírání.
Bukurešť se přiřadila k Varšavě a Budapešti ve střetu s Bruselem kvůli vládě práva.
Radu Mazare je šouman a bývalý starosta, který si ke svým kouskům přidal další – útěk na Madagaskar kvůli obviněním z korupce. Prý se vrátí jen tehdy, když bude mít šanci na spravedlivý soud. Jeho případ je součástí rostoucí bitvy ohledně vládnutí v Rumunsku, do které jsou zataženi místní politici.
Šéfka antikorupčního oddělení je pod tlakem. Je možné, že bude vyhozena, protože vláda mění justiční systém. A to vyvolalo protesty a ukázalo omezení EU v Rumunsku poté, co země v roce 2007 vstoupila do EU. Bukurešť je další, kdo má s EU střet kvůli vládě práva, spolu s Polskem a Maďarskem.
Šéfka antikorupčního oddělení Kovesiová ukazuje na úspěchy – usvědčení z korupce proti úředníkům, včetně ministrů, bývalých ministrů a poslanců. Ale podnikatelé a politici chtějí oddělení zničit.
Brusel navštívila aktuální premiérka – za poslední rok se v Rumunsku vystřídali tři. Předseda EK J.-C. Juncker se prozatím vyjadřoval opatrně.
Kritická zpráva antikorupčního oddělení je součástí větších změn v trestním řízení a celkově soudním systému. Desítky tisíc lidí proti změnám protestovali, obavy vyjádřil právě i Juncker či eurokomisař Frans Timmermans. Když se vláda před rokem pokoušela dekriminalizovat menší korupční kauzy, objevily se v Bukurešti největší protesty od pádu komunismu v roce 1989. Jenže nyní úřady přicházejí s dalšími návrhy, takže řada Rumunů už se stává ohledně korupce cyniky a říká, že se v demokracii prostě usadila.
Kritici rumunské vlády tvrdí, že postupovala chytře, využila obav z právního systému, včetně využívání zpravodajců ke stíhání úřadů tak, aby prosadila opatření k omezení nezávislosti soudců a k ochraně politiků před stíháním.
Jeden ze soudců říká, že vláda využila dobrých změn, aby prosadila i ty špatné. Domnívá se dokonce, že chtějí justici zcela zničit.
Slabost Evropské unie
Rumunský spor je pozoruhodný už tím, že tato země spolu s Bulharskem podléhá zvláštnímu monitorování EU, které se zaměřuje právě na potírání vysoké korupce. Ukazuje se tím, míní Financial Times, jak slabá je EU vůči zemi, která je s EU ve sporu ohledně někdy subjektivních témat jako je vláda práva a společné hodnoty.
Monitoring EU sice vydává roční audit, ale nejsou zde přísné sankce. Zastánci systému říkají, že by ho měly mít všechny členské země. Brusel ovšem často čelí výtkám, že poroučí zvoleným vládám.
Například jeden z představitelů sociální demokracie Nicolae tvrdí, že kritika úředníků Evropské komise je hrozba pro rumunský parlament, a tím i pro lid. Nikdy by exekutiva neměla takto mluvit proti parlamentu, říká Nicolae, protože parlament v civilizované zemi reprezentuje vůli lidu.
Rétorika je podobná jako u Orbána či Kaczynského. Rumunští sociální demokraté nejsou takoví nacionalisté, ale jsou schopní získat podporu. Všeobecné znechucení politikou jim dále nahrává. Účast v parlamentních volbách v roce 2016 byla méně než 40 %.
Brusel má stále vůči Rumunsku určité páky – například to, že Rumunsko se chce stát členem Schengenu, ideálně až bude příští rok přejímat předsednictví EU. Velké pouliční protesty ukazují, že všem Rumunům zatím není jedno, jak se politici v zemi chovají.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.