Indie hledá samostatný přístup k Číně, který nestojí na spolupráci v bezpečnostní alianci Čtyřspolek.
Bývalý indický diplomat M. K. Bhadrakumar píše na stránkách novin Asia Times o tom, že vláda Narendra Modiho se učí z americké strategie zadržování Číny.
Nejprve Indie naskočila na americký tvrdý postoj vůči Číně, který předpokládal agresivní nacionalismus. A čínsko-indické vztahy se rychle zhoršily a dokonce se dostaly na okraj války v Himalájích minulé léto.
Ovšem tento střet dodal paradoxně i střízlivější přemýšlení a nakonec vedl k revizi indické politiky vůči Číně. Samozřejmě, že zvonek apelující na změnu kurzu, už zvonil nějakou dobu – Indie ztrácela ve svém sousedství vůči asertivní Číně, která rozšiřovala svůj vliv v jihovýchodní Asii, Indie ztratila své okouzlení z Trumpa, zlepšilo se klima vztahů mezi Čínou a ASEANem. Nejdůležitější ovšem bylo uvědomění, píše Bhadrakumar, že vzestup Číny je geopolitická realita.
Ministr zahraničí Indie se vypravil do Pekingu, aby zahájil dialog a připravil půdu pro setkání mezi Modim a prezidentem Si Ťing-pchingem, které se má odehrát při summitu Šanghajské organizace spolupráce. A tato mise byla úspěšná.
Konvergence Indie a Číny
Ministr byl přijat nejen svým protějškem, ale také členem čínského politbyra. Zaznělo, že je potřeba stavět na konvergenci mezi Indií a Čínou a řešit rozdíly na bázi vzájemného respektu a citlivosti k obavám toho druhého, k jeho zájmům a aspiracím. Obě dvě strany podtrhly, že zdravý vývoj vzájemných vztahů mezi nimi je faktorem stability v dnešním světě.
Podstatný je právě „vzájemný respekt a citlivost vůči obavám a aspiracím toho druhého.“ Z čínské perspektivy totiž Modi zašel moc daleko v otázkách Tibetu, Jihočínského moře a politiky jedné Číny. Indie intervenovala do teritoriálních sporů v Jihočínském moři, dala vlajku tibetské nezávislosti poblíž čínské hranice a dráždila Peking tím, že tu a tam pochlebovala Dalajlámovi. Modi dokonce navštívil Mongolsko s balíčkem úvěrů za miliardy dolarů, aby ho vyprovokoval postavit se Pekingu. A vrchol přišel, když indická vojska vstoupila na území, které si nárokuje Čína a Bhútán.
Peking tyto akce vnímal jako narušení svých klíčových zájmů, zejména když USA a Indie oživily tzv. čtyřku – zkomírající ideu asijské aliance mezi nimi a Japonskem a Austrálií. Peking považuje „čtyřku“ za tah, který má bránit jeho vzestupu. Čínský postoj vůči Indii tedy přitvrdil.
Jenže v Indii jsou si vědomi své omezené kapacity „ukazovat Číně svaly“. Například všichni úředníci dostali na návrh ministerstva zahraničí oběžník, který doporučoval, aby se zdrželi akcí na oslavu 60. výročí exilu Dalajlámy v Indii.
Je naprosto zásadní, píše Bhadrakumar, aby se situace v Himalájích neopakovala v létě. Ale obrat v indické politice vůči Číně má význam i na pozadí americko-indických vztahů. Jejich „definující partnerství“ je bez života. Trumpa Modiho projekt „Make in India“ nezajímá. A navíc do Modiho veřejně šije za to, že není dost kooperativní v projektu „America First.“
Indická politika „vložit všechna indická vejce do amerického košíku“ byla vždy pochybná, ale nyní, když Trumpova administrativa nemá žádnou dlouhodobou strategii, je ještě víc pochybná. Indie se uchyluje k nezávislé politice vůči Číně, která jí dovolí sledovat své specifické zájmy, místo toho, aby se zaplétala do „čtyřky“ a Čínu jen dráždila.
East Act a čtyřspolek
Kampaň, která měla vlákat Indii do americké regionální strategie proti Číně, vznikala už za Obamy a jeho „ústředního bodu“ v Asii. Tehdejší americký ministr obrany Panetta nazval Indii dokonce základním pilířem americké strategie. Motivace byla geopolitická, ale také v ní bylo obsaženo přání, aby indický trh odebíral americké zbraně.
Indie už mnohokrát opakovala, že její politika „Act East“ dává centrální důležitost regionu ASEAN, ale USA žijí ve fikci, že Indie je v souladu s americkými regionálními strategiemi proti Číně. Indie o „čtyřce“ mlčí, přestože západní analytici už halasně hovoří o jejím významu pro asijsko-pacifickou bezpečnost. Indie se snaží nenabourávat se do témat Jihočínského moře, když jedná Čína a ASEAN, velká péče se věnovala zeslabení rétoriky během návštěvy vietnamského prezidenta v Indii.
Je otázka, jestli to, že Modi zmírnil situaci kolem Dalajlámy a Jihočínského moře, bude znamenat prolomení vztahů mezi Indií a Čínou. Peking si dává na čas. Setkání Si Ťing-pchinga s Modim v červnu bude rozhodující moment.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.