Katar odolává bouři

Kataru, jedné z nejbohatší zemi světa, se daří odolávat tlaku Saúdské Arábie a jejich spojenců. Jak?

Šokující krok ze strany Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Egypta izolovat Katar selhal. Naopak, země posílila své vazby na Turecko a Írán, píše Jonathan Gorvett.

Osm měsíců po uvalení blokády směřované k ekonomické a politické izolaci Kataru tu není moc známek toho, že by blokáda Kataru dosáhla cílů. Bylo stanoveno celkem 13 požadavků, včetně toho, aby Katar přerušil vazby s Íránem, uzavřel tureckou vojenskou základnu, zavřel televizní kanál Al-Džazíra a ukončil podporu skupin jako je Muslimské bratrstvo.

Jenže místo toho se Katařané semkli za svých emírem a posílili vazby na Írán a Turecko. Krize ovšem, možná i natrvalo, poškodila GCC, tedy Radu pro spolupráci zemí v Perském zálivu. V ní dominují Saúdové a členy jsou ostatní země, které blokádu uvalily, i Katar sám.

USA, které mají spojenecké vztahy se všemi zeměmi, jsou v těžké pozici. Trump nejprve blokádu podpořil, ale nyní se bude snažit vycouvat ze slepé uličky tím, že se sejde s představiteli Saúdů, Emirátů a Kataru ve Washingtonu.

Země, které uvalily blokádu, už nedosáhnou toho, co chtěly. Takže se budou snažit alespoň „neztratit tvář.“

Ihned po blokádě byla katarská ekonomika tvrdě zasažena. Saúdové uzavřeli pozemní hranici, ostatní země své přístavy pro katarské lodě, omezen byl i vzdušný prostor, takže lety musely volit delší trasy, Saúdská centrální banka přestala obchodovat s katarskými bankami v jejich měně. Ratingové agentury snížily Kataru rating, Katařané museli odejít ze zemí, které blokádu uvalily, diplomatické vazby byly přerušeny. Katarské importy se ročně propadly o 40 %, investoři začali odcházet ze země, náklady na dovážené potraviny a léky se zvýšily. Katar je ovšem místo, kde pracuje i mnoho lidí z oblasti jižní Asie a Filipín, takže krize zprostředkovaně zasáhla i tuto oblast.

Katar je jedna z nejbohatších zemí světa. Obrovské rezervy zemního plynu umožnily injekci asi 38,5 mld. dolarů během prvních kritických měsíců. Objevily se nové dodavatelské cesty, potraviny z Turecka a Iránu nahradily ty ze Saúdské Arábie a Emirátů.

Katar zvládá krizi dobře

Katar měl štěstí i v tom, že nový obrovský přístav Hamad byl dokončen v září. Předtím musely velké lodě, které nemohly zakotvit v Dauhá, zajíždět do přístavů v Emirátech a zboží pak bylo převáženo do Kataru na menších lodích. Ale od září už obří nákladní lodě mohly jet rovnou a vyhnout se tak blokádě.

Katar tedy zatím zvládá krizi dobře, dokonce i bankovní sektor, který byl hodně zranitelný kvůli velkým externím závazkům a odlivu vkladů.

Blokáda také pomohla posílit soběstačnost země. Například v mlékárenském sektoru, který dříve ovládaly dovozy ze Saúdské Arábie. Nyní Katar dovezl tisíce krav a začíná zakládat své vlastní farmy.

Je ovšem pravda, že některé firmy utrpěly škody. Ty, které byly navázány na Emiráty a Saúdskou Arábii, si musejí najít jiná místa k podnikání.

Ekonomický dopad možná není celkově tak velký, měna je stabilní, ukotvená na americký dolar, i burza je stabilní, infrastrukturní projekty pokračují.

Katařané ovšem pociťují dopady v oblasti osobní. Jeden z Katařanů říká, že má rodinu v Saúdské Arábii, ale nyní ji nemůže navštívit. Vadí mu také, že nesmí do Mekky, nemůže jako muslim splnit svou náboženskou povinnost.

Blokáda přispěla k velké podpoře emíra. 37letý šejk Tamím, který se dostal k moci v roce 2013, se těší velké popularitě. Katařané jsou rádi, že se nepodvolil tlaku Saúdů. Pro mnoho Katařanů se stal personifikací národní suverenity.

Katarské vazby s Tureckem posílily, Ankara se vložila do hry hned, jak začala krize, vyslala jednotky do vojenské základny. Irán se stal zdrojem alternativních dodávek.

Další země z Rady pro spolupráci zemí Perského zálivu, Kuvajt a Omán, se k saudské blokádě nepřipojily a místo toho udržují své vztahy s Katarem jako dříve. Což znamená velký otazník nad budoucností této organizace, která byla založena v roce 1981.

Rada tím ztrácí význam, nejspíš se nerozpadne, ale oslabí se spolupráce mezi arabskými zeměmi Perského zálivu.

V dlouhém časovém horizontu krize poškozuje komoditu v regionu důležitou a vzácnou – důvěru. Země jako Saúdská Arábie byly v Kataru vnímány jako sousedé a přátelé zároveň. I když bude obnoven dialog, Katařané těžko zapomenou.

Zástupci Saúdů, Emirátů a Kataru se v březnu sejdou s Trumpem a doufají, že USA, jako spojenec všech tří, pomohou patovou situaci vyřešit. Ale i když se řešení najde, Katar se chce ujistit, že už nikdy nebude vystaven takovému tlaku.


Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.