Benin zažil další otřes v citlivém předvolebním období. Na státní televizi se totiž počátkem prosince objevila skupina vojáků, která oznámila rozpuštění vlády a převzetí moci.
Událost, která nastala v v západoafrické zemi, znovu otevírá otázky politické stability. Benin se totiž dlouhodobě prezentoval jako jeden z mála relativně demokratických ostrovů v nestabilním africkém regionu, kde se nešetří vojenskými zásahy a puči. Krátce po pokusu o převzetí moci ministerstvo vnitra země informovalo, že armáda pokus o převrat potlačila. Ministr vnitra Alassane Seidou v mimořádném videoprojevu ujistil veřejnost, že situace je pod kontrolou. Podle něj šlo o „malou skupinu vojáků“, která se pokusila narušit ústavní pořádek. Armádní velení se prý jednoznačně postavilo za legitimní instituce a okamžitě zasáhlo. Pučisté, kteří si říkali Vojenský výbor pro obnovu státu, tvrdili, že prezident byl sesazen a všechny státní orgány rozpuštěny. Jako svého vůdce označili podplukovníka Pascala Tigriho. Krátce po jejich vystoupení se však signál státní televize přerušil; nyní je vysílání obnoveno a vláda opakuje, že ozbrojené síly „splnily svou povinnost“.
Mnozí Beninci proto přijímají vládní prohlášení opatrně a čekají, co se bude dít dál. Nejnovější beninský incident totiž zapadá do širšího trendu, v němž armády hrají rostoucí roli a demokratické instituce se ocitají pod tlakem. Pokus o převrat přichází v době, kdy západní Afrika prochází vlnou vojenských zásahů do politiky (například minulý měsíc došlo k úspěšnému převzetí moci v Guineji-Bissau po sporných volbách). Regionální organizace ECOWAS, která se v posledních letech snaží postavit „dominovému efektu“ převratů, beninský pokus o svrhnutí vlády okamžitě odsoudila. Ve svém prohlášení označila událost za „zjevný pokus obejít vůli občanů“ a slíbila podporu ústavním institucím země. Zároveň zopakovala svůj postoj, že nebude tolerovat žádné narušení ústavního rámce v členských státech.
Změny v Beninu však nejsou zdaleka u konce. Země se připravuje na prezidentské volby, které mají proběhnout v dubnu. Současný prezident Talon, jenž je u moci od roku 2016, již dříve oznámil, že nebude kandidovat, jeho strana však označila jako svého favorita bývalého ministra financí Romualda Wadagniho, kterému podle průzkumů nahrává jak popularita vlády, tak nedávné zásahy legislativy. Naopak opoziční kandidát Renaud Agbodjo byl vyřazen z kandidatury poté, co údajně nesplnil požadovaný počet sponzorů. Tento krok vyvolal kritiku ze strany opozice, která tvrdí, že volební pravidla jsou nastavena tak, aby zvýhodňovala vládní tábor. Další kontroverzi vzbudilo i nedávné rozhodnutí parlamentu prodloužit prezidentský mandát z pěti na sedm let, byť počet možných mandátů zůstal nezměněn. Podle kritiků tento krok dále oslabuje kontrolní mechanismy a koncentruje moc v rukou exekutivy.
Jak již bylo napsáno, Benin se od 90. let těšil pověsti stabilní demokracie. Jeho předchozí dějiny však byly poznamenány sérií vojenských převratů. Zemi během 70. a 80. let ovládal marxisticko-leninistický režim Mathieu Kérékoua, který teprve v roce 1991 umožnil návrat k pluralitnímu systému. Od té doby se Benin snažil působit jako regionální vzor politického míru a institucionální disciplíny, poslední měsíce však naznačují, že napětí v zemi narůstá. V lednu byli k dvacetiletým trestům odsouzeni dva blízcí spolupracovníci prezidenta Talona za údajné zapojení do pokusu o převrat v roce 2024. Kritici tvrdí, že tyto procesy mohou mít politický podtext a že odrážejí zvyšující se nedůvěru mezi jednotlivými mocenskými skupinami. Vláda deklaruje, že situace je plně pod kontrolou, přesto otázky o bezpečnosti státu a stabilitě institucí zůstávají otevřené. Nadcházející týdny a měsíce tak ukáží, zda se podaří obnovit důvěru v politický systém, nebo zda bude země čelit dalším otřesům.