Francouzská Poslanecká sněmovna vstupuje do rozhodující fáze projednávání rozpočtu sociálního zabezpečení na rok 2026.
Téma rozpočtu se postupně stává jedním z nejvýbušnějších politických témat letošního roku. Obnovení ustanovení o pozastavení důchodové reformy, návrat k rychlejšímu zavedení narozeninového volna a těsné schválení příjmové části rozpočtu ukázaly, jak hluboká je ve Francii současná polarizace v Národním shromáždění i uvnitř samotného vládního tábora.
Premiér Sébastien Lecornu vzkázal zákonodárcům, že navržený rozpočet je „nejlepší dosažitelný kompromis“, ačkoliv připustil, že není ideální. Zdůraznil však především nutnost zachovat stabilitu veřejných financí a pokračování klíčových sociálních programů. Poslance pak oslovil s výzvou, aby hlasovali „v zájmu celé země“. Za tímto apelem stojí i obavy z politických turbulencí, kdy neúspěch rozpočtu by byl pro vládu symbolem oslabení a mohl by znovu otevřít debatu o důvěře kabinetu. V situaci, kdy má vláda jen relativní většinu a musí se opírat o ad hoc podporu různých klubů, je schválení rozpočtového návrhu v podstatě testem přežití. Již první z kroků – schválení příjmové části rozpočtu – proběhl v dramatické atmosféře. Vládní koalice se musela vyrovnat s vlastními vnitřními rozpory a opozice využila každé příležitosti k oslabení vládní pozice. Výsledek hlasování však zároveň umožnil pokračování legislativního procesu. Tato epizoda ale připomněla, jak tenká je hranice, na níž vláda stojí a jak obtížné bude prosazovat další zákony bez zásadnější podpory opozice.
Výrazná slova zazněla například od poslankyně Agnès Pannier-Runacher, která upozornila na politickou odpovědnost každého jednotlivce. Podle ní jde o rozpočet, jehož parametry představují „rozumný kompromis“. Její prohlášení se dá číst i jako vzkaz váhajícím poslancům vládního tábora, kteří v posledních týdnech otevřeně kritizovali některé prvky návrhu. Část z nich zpochybňuje především tempo zavádění sociálních opatření a celkovou strategii vlády v oblasti důchodů a financování zdravotnictví, třaskavým tématem je například financování nemocnic, dostupnost lékařské péče, podpora rodin či udržitelnost důchodového systému.
Zde proběhla velká výhra socialistů, kdy bylo obnoveno pozastavení dlouho diskutované důchodové reformy. Ta minulých letech vyvolala masové protesty. Sněmovna rovněž přijala opatření, které zavádí narozeninové volno už od začátku roku 2026. Proti okamžitému zavedení byly pouze dva hlasy, což vypovídá o relativně široké podpoře tohoto opatření napříč politickými tábory — na rozdíl od důchodové otázky, která zůstává hluboce polarizující. Nadcházející úterní hlasování představuje víc než jen rozhodnutí o podobě sociálního rozpočtu. Půjde také o test soudržnosti vládní většiny, důvěryhodnosti premiéra a schopnosti vlády vyjednávat v extrémně roztříštěném parlamentu. Opozice vidí v rozpočtu šanci posílit svou pozici a upozornit na nedostatky vládní strategie. Vláda naopak doufá, že schválení zákona potvrdí její mandát pro další reformy a uklidní napjatou politickou scénu.