Přečetli jsme: Harvardský ekonom Lawrence Summers, zastánce myšlenky o tzv. trvalé stagnaci, napsal pro Financial Times komentář, ve kterém nevidí zásadní souvislost mezi obchodními dohodami jako NAFTA a úpadkem středních tříd v Americe. Podle Summerse je to složitější a protekcionismus minulosti není odpovědí na současné výzvy nejen technologického charakteru.

“Obchodní dohody byly centrální pro americkou politiku po řadu let.”, píše pro pondělní Financial Times (6.2.2017) harvardský ekonom Lawrence Summers, “Myšlenka, že nové projednání těchto obchodních učiní ‘Ameriku znovu velkou’ pomocí podstatného zvýšení tvorby pracovních míst a ekonomickým růstem přivedla Donalda Trumpa do úřadu.”

V obecném povědomí a mezi americkými politickými stranami se dnes podle Summerse přijímá myšlenka, že obchodní smlouvy v minulosti poškodily americkou střední třídu. Totéž by platilo pro Trans-pacifické partnerství, zní argument.

“Jak jednou vystihl senátor Daniel Patrick Moynihan účastníci politické debaty mají právo na to mít vlastní názor, ale nikoliv vlastní fakta. Skutečností je, že dopad obchodu a globalizace na mzdy je diskutabilní a mohl by být podstatný. Ale myšlenka, že americké obchodní smlouvy uplynulých generací vedly ke zchudnutí je absurdní.”, píše Summers dále.

Jak dále uvádí, debata o tom jaké jsou dopady globalizace na střední třídy a jejich platy a na nerovnost musí teprve začít. “Zvýšení importů vedlo ke ztrátě pracovních míst. Společnosti dostaly možnost být při vyjednávání tvrdší v dohodách se zaměstnanci, zvláště v sektorech, kde jsou odbory, díky hrozbě outsourcingu. Příchod globálního dodavatelského řetězce změnil výrobní vzorce v USA.”

Podle Summersova hodnocení jsou nicméně dopady těchto změn menší než dopady těch z oblasti technologického pokroku. Summers se odvolává na řadu  studii, na zkušenosti Německa a na pozorování podílu amerických dělníků ve výrobě, která se snižuje posledních 75 let. Platí ale také, že “dopad obchodu na platy je mnohem výraznější než před dekádou.”, doplňuje.

Obchodní smlouvy neovlivnily mzdy a pracovní místa v USA

Nicméně hodnocení dopadů obchodování na mzdy je něco jiného než je hodnocení obchodních smluv. “Není myslitelné, aby mnohostranné obchodní smlouvy, takové jako je NAFTA, měly smysluplný dopad na mzdy a pracovní místa v USA jednoduše proto, že americký obchod byl téměř kompletně otevřený před čtyřiceti lety, mnoho let před vstupem do kontroverzních dohod.”

Summers upozorňuje na to, že americké tarify na mexické zboží byly 4% před vstupem do NAFTA a Čína měla privilegovaný obchodní status s USA před vstupem do WTO atp.

“Nerelevantnost obchodních smluv pro soutěž importu se ukáže při poslouchání argumentů proti obchodním smlouvám. Zřídka, pokud vůbec, dostanou formu, která říká, že jsme neodpovídajícím způsobem odstranili obchodní bariéry Spojených států. Spíš ti, kdo nesouhlasí tvrdí, že by při vyjednávání měly být formulovány odlišné požadavky – ve věcech jako intelektuální vlastnictví, pracovní standardy, řešení sporů nebo manipulace se směnným kurzem. Mám sympatie ke kritice TPP, nicméně byť je ve všem správná, neospravedlňuje závěr, že podepsání dohod by zvýšilo výzvy, kterým čelí americká střední třída.”

Nárůst importů podle Lawrence Summerse není vyvolán tarifní politikou, ale prostě tím, že nově rostoucí trhy rostou. Tyto země rostou díky reformám a díky tomu, že jsou globálně integrované.

Jak dále pokračuje, “Tento vývoj by se objevil s nebo bez amerických obchodních dohod, i když dohody byly většinou hybnou silou reforem. Vždyť Spojené státy dělají velmi málo proto, aby zredukovaly obchodní bariéry v našich dohodách, impuls k reformám je to, co nejlépe hodnotí tvůrci zahraniční politiky vedle politického svazku s USA.”

Obě strany diskuze tak, Summers tvrdí, popírají to nejdůležitější. A tím je, že tyto obchodní smlouvy jsou z velké části irelevantní pro postavení pracujících ze střední třídy. Skutečnou otázkou je strategická volba mezi tím, jestli Američané chtějí vidět zbytek světa růst, nebo chtějí ohrozit růst zbytku světa jeho zpomalením?

“Pokud věci vidíme touto optikou, řešení je jasné. Strategie návratu k protekcionismu minulosti a hledání toho, jak překazit růst jiných států není udržitelná a nejspíš by vedla k sestupné spirále v globálním hospodářství. Správný postup je zachovat otevřenost a zatím hledat způsoby, jak pomoci dělníkům, které zbavuje práce technický pokrok, obchod a další výzvy, doma.”

 

(Ilustrační obrázek: World Economic Forum from Cologny, Switzerland – China’s Next Global Agenda: Lawrence H. SummersUploaded by January, CC BY-SA 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24210644)