Místo přesvědčení o tom, že sociální sítě nahradí mezilidské interakce a počítače lidské myšlení jsme svědky pádu hned dvou iluzí najednou.
Technologická bublina číslo II dorazila do Ameriky.
Už jsme to zažili, když praskla bublina „dot.com“ v roce 2000, připomíná pro Asia Times Spengler, když jsme ještě věřili, že ekonomiku budoucnosti bude pohánět stahování hudby a porna. Už je to tu zase: další technologická bublina, tentokrát na základě předpokladu, že Američané budou psát ty appky, Asiaté vyrobí hardware a zázrak konektivity sblíží svět do utopické vize Marka Zuckerberga. Internetová komunita a umělá inteligence, to byl ten horký vzduch, který tuto bublinu nafoukl.
Sociální média jako náhražka skutečné lidské interakce a počítače jako náhražka lidského myšlení nás měly přenést do budoucnosti. Místo toho přišel dvojitý pád iluzí.
Korunní šperk umělé inteligence se roztříštil, píše ironicky Spengler, když uberovské samořídící SUV přejelo paní Herzbergovou na křižovatce Curry a Mill Street v Tempe v Arizoně. A koncept internetové komunity se vypařil, když se objevily zprávy o tom, že Cambridge Analytica neoprávněně získala profily 50 milionů uživatelů Facebooku. Facebook ihned ztratil 7 % své tržní hodnoty, další velké technologické firmy spadly o 3-4 %.
Žádný humbuk světa nemůže vydržet tváří v tvář mrtvé ženě na silnici. Jen pár skeptiků, včetně významného fyzika Henry Kressela, varovalo, že umělá inteligence a především samořídící auta jsou prostě a hlavně humbuk. Už minulý rok napsal Kressel pro Asia Times:
V dobře kontrolovaném prostředí lze očekávat, že počítač bude na situace reagovat v souladu s naprogramovanými informacemi. Problematické jsou náhodné situace, kdy se na trati stane něco, co potřebuje rychlou odezvu odlišnou od programované akce. Tady vstupuje do hry vědomí a rychlá reakce lidského řidiče, zatímco odpověď počítače, který bude dělat rozhodnutí, je něco zcela jiného. A je to právě tato schopnost, která odlišuje závodní řidiče od těch ostatních – a počítače od nás všech.
Pohled na křižovatku, kde auto Uberu zabilo paní Herzbergovou, říká vše. Je to jedna z těch masivních, špatně udělaných křižovatek, kterých se lidští řidiči bojí. Díváte se na jiné řidiče, sledujete chodce, šlapete na brzdu a jedete velice opatrně. Žádat počítač, aby navigoval v takovém chaosu, je bláznovství. Neznáme přesné okolnosti smrti paní Herzbergové, jen jsme překvapeni, píše Spengler, že se to nestalo dřív. Však si zkuste probojovávat se mezi žlutými taxíky na Manhattanu v samořídícím autě.
Testy samořídících aut jsou nyní pozastaveny, což sníží hodnotu mnoha firem v Silicon Valley. Ale není to nic ve srovnání s šokem, který zasáhl vnímání technologií umělé inteligence u veřejnosti.
Amerika, říká jeden z odborníků, prostě nemá infrastrukturu vhodnou pro autonomní auta. Ale Čína, to je něco jiného:
Pokud jste během posledních let byli v Číně, viděli jste ji růst – staví pořád nová města a stěhují do nich spousty lidí. A tato města mají infrastrukturu, o které jsme v USA ani neslyšeli. Například ploty, které nedovolí lidem vstoupit na silnici. … takové věci používání samořídících aut mnohonásobně usnadňují. Takže jejich schopnost dělat snadné věci tímto způsobem znamená, že Čína je velmi, velmi atraktivní místo pro rozvoj té autonomie. … čínský trh může být velký a ziskový pro firmy, které tam působí.
Poslední technologická bublina byla založena na zábavě, připomíná Spengler, který v roce 2000 pro předchůdce webu Asia Times napsal:
Co když je (boom internetových akcií) bublina?
Jednoho dne v roce 2000 se Američané vzbudili a uvědomili si, že lascivní zábava nemůže donekonečna držet akciový trh. A nyní Američané zjišťují, že auta nemohou magicky řídit sama sebe a že Facebook není náhradou normálních lidských vztahů, ale jen obrovský komerční experiment, který má rozpoznávat jejich chování. Jen pár uživatelů Facebooku smaže svůj profil, jistě, ale rozkvět je už za námi. Internetový gigant už nemůže prodat koncept komunity a není tedy jasné, co bude, kromě připojení, které je ovšem poskytováno řadou konkurentů, prodávat.
Představa, že Američané budou ti designéři a Asiaté ty pilné včelky, které budou jen vyrábět, byla zjevnou a fatální chybou. V určitém bodě technologický pokrok prostě potřebuje reálnou fyzickou infrastrukturu, a výzkum a vývoj si zapláčou, když tu nebude stát ona „továrna“. Bez fyzické infrastruktury, kterou Čína využívá v nových městech, nemohou počítače vyřešit problémy, které se projevily na křižovatce v Tempe, Arizona.
Infrastruktura, rozpočty na výzkum a vývoj a technologické inovace samy o sobě nevysvětlují hlavní ekonomické změny. Je důležité tyhle věci propojit. Profesor Phelps ve své knize Mass Flourising uvedl, že Číňané skočili z tradičního života rovnou do moderního světa, jejich celoživotní zkušeností je nepřetržitý sled inovací. Jsou mnohem žhavější osvojit si nové technologie než Evropané či Američané, protože si na staré nikdy nezvykli. Například e-commerce dnes v maloobchodních tržbách Číny tvoří 30 %, v USA je to jen 10 %.
Čínská alternativa Facebooku za velkou „zdí“ (firewall) je Wechat. Na rozdíl od uživatelů Facebooku, kteří se cítí ohroženi, když zjistí, že jejich osobní data uzmuly velké datové firmy, uživatelé čínských sociálních médií žádná očekávání soukromí nemají. Téma se prostě vůbec neobjeví, neboť vše, co člověk v Číně dělá, je zkoumáno státem.
Americké akcie technologických firem nevybuchnou jako na začátku 21. století. Na rozdíl od té doby jde totiž o monopoly se stabilními zisky. Ale technologický sektor už nepovede akcie k rekordním tržním hodnotám tak, jako v minulých pěti letech. A není jasné, co povede.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.