PricewaterhouseCoopers. Velká Británie může v roce 2050 zůstat v top desítce největších ekonomik, navzdory Brexitu. Zpráva shrnuje svoje prognózy:
Velká Británie může být nejrychleji rostoucí ekonomikou v G7 do roku 2050, s průměrným růstem 1,9 % hlavní pro realizaci dlouhodobého potenciálu.
Velké Británie bude zůstat otevřeným pro talentované pracovníky a vytvořit si úspěšné obchodní vazby s rychle rostoucími rozvíjejícími se ekonomiky.
Světová ekonomika se dle projekce do roku 2042 zdvojnásobí, bude růst průměrným ročním tempem 2,5 % do roku 2050.
Šest ze sedmi největších ekonomik světa budou do roku 2050 rozvíjející se země, vedené Čínou.
Indie může předehnat USA jako druhá největší ekonomika v paritě kupní síly do roku 2050, Indonésie bude na čtvrtém místě.
Podíl EU27 na světovém HDP klesne pod 10% do roku 2050, Francie nebude v top desítce a Itálie nebude v top dvacítce.
Velká Británie by mohla v dlouhodobém horizontu růst rychleji než ostatní velké evropské ekonomiky jako Německo, Francie a Itálie, navzdory určitému střednědobému zbrzdění kvůli Brexitu, říká nová analýza PwC.
Zpráva Svět v roce 2050 předpovídá, že Velká Británie spadne jen jedno místo z 9. na 10. v pořadí světových ekonomik v paritě kupní síly do roku 2050. Kdyby se použilo měření podle HDP v tržním kurzu, Velká Británie by spadla z 5. na 9. místo do roku 2050, ale zůstane v top desítce v jakémkoliv měření.
S potenciálním průměrným ročním růstem okolo 1,9 % bude Velká Británie dle prognóz nejrychleji rostoucí ekonomikou v G7 přes celé období do roku 2050. Pozice Velké Británie je podpořena relativně větším podílem práceschopné populace než v jiných vyspělých ekonomikách. Ovšem, tento růstový potenciál závisí na tom, zda země zůstane otevřena talentovaným lidem z celého světa i po Brexitu.
John Hawksworth, hlavní ekonom PwC uvedl: “Po roce velkého politického šoku ohledně hlasování pro Brexit a po zvolení prezidenta Trumpa, se může zdát být odvážné vyjádřit ekonomické vyhlídky pro rok 2017, natožpak pro rok 2050. Ale dlouhodobý pohled je zásadní pro zvážení takových oblastí jako jsou penze, zdravotnictví, energie a klimatická změna, bydlení, doprava a další investice do infrastruktury. Podívat se nad nepředpověditelný krátkodobý ekonomický a politický cyklus a zaměřit se na fundamentální, dlouhodobé růstové projekce může být nakonec spolehlivější než krátkodobé předpovědi.”
“Naše relativně pozitivní dlouhodobé růstové projekce pro Velkou Británii vychází z pozitivních demografických faktorů a relativně flexibilní ekonomiky dle evropských standardů. Ovšem rozvíjet úspěšné obchodní a investiční vazby z rychle rostoucími rozvíjejícími se ekonomikami bude zásadní, aby tohoto mohlo být dosaženo, což vyrovná zřejmě slabší obchodní vazba s EU po Brexitu.”
Čína již předehnala USA a stala se největší světovou ekonomikou v paritě kupní síly a bude se dále pohybovat kupředu do roku 2050. Indie je nyní na třetím místě a předpovídá se, že Spojené státy do roku 2050 předežene. Indonésie se do roku 2050 posune na žebříčku na čtvrté místo, předežene nejen Německo a Japonsko, ale také Brazílii a Rusko. Německo a Velká Británie se udrží v top desítce, ale Francie spadne na 12. Místo a Itálie na pouhé 21. místo, když před ní půjdu úspěšné rostoucí rozvíjející se ekonomiky jako Vietnam.
Světová ekonomika se zdvojnásobí
PwC předpovídá, že světová ekonomika se do roku 2042 zdvojnásobí a bude růst průměrnou roční měrou 2,5 % v letech 2016 a 2050. Očekává se, že růst bude poháněn velkým rozvíjejícími se trhy a rozvojovými zeměmi s tím, že ekonomiky E7 Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko a Turecko budou růst průměrným tempem 3,5 % ročně následujících 34 let, ve srovnání s pouhými 1,6 % pro vyspělé země G7, tedy USA, Kanadu, Francii, Německo, Itálii, Velkou Británii a Japonsko.
E7 by mohla zahrnovat téměř 50 % světového HDP v paritě kupní síly do roku 2050, zatímco podíl G7 by mohl klesnout až na něco nad 20%. Ale i růst rozvíjejících se zemí zpomalí časem, až tyto ekonomiky dozrají a prostor pro relativně snadný růst „doháněním“ daný dovozem technologií vyspělých zemí se časem sníží.
John Hawksworth dále celou zprávu shrnuje: “Globální ekonomika čelí velkému počtu výzev vzhledem k ekonomické prosperitě v dlouhodobém horizontu. Stárnoucí populace a klimatická změna vyžadují politiky uvažující do budoucnosti. Ty umožní pracovní síly přispívat společnosti i později v životě a podporovat udržitelný rozvoj. Padající růst globálního obchodu, rostoucí nerovnost a rostoucí globální nejistota zesilují potřebu vytvořit diverzifikované ekonomiky, které nabídnou příležitost komukoliv v široké škále odvětví.
Rozvíjející se ekonomiky nabízejí pro byznys skvělé příležitosti – čísla v naší zprávě jasně ukazují, že nespolupracovat s těmito trhy znamená promeškat většinu ekonomického růstu, který ve světové ekonomice do roku 2050 očekáváme. Aby firmy uspěly, budou muset přizpůsobit své strategie se správným mixem flexibility a trpělivosti, aby přestály krátkodobou ekonomickou a politickou volatilitu, která je normálním znakem toho, že rozvíjející se ekonomiky dozrávají.”