Aktuálně: Elektronické aukce pro neplatiče dluhů jsou součástí dohod EU a MMF o pomoci Řecku. Dotýkají se asi 1 milionů lidí a jsou s nimi spojeny velké protesty a silný vztek v řecké společnosti.
Prodej majetku neplatičů vyplývá z dohody s EU a MMF. Zasahuje desetinu populace, napsaly Financial Times.
Součástí dohody s EU a MMF byl také souhlas Řecka s týdenními elektronickými aukcemi majetku zabaveného neplatičům, tímto způsobem byly nahrazeny speciálně svolávané soudy.
Proces je považován řeckými věřiteli za zásadní, finanční sektor země má za úkol srazit vysoké poměry tzv. úvěrů v selhání – jedná se asi o 45 % portfolia. Měly by se tak uvolnit zdroje pro nové půjčování. Tím, že se splní klíčová podmínka pro záchranný program, se také posílí šance řecké vlády splnit současný program ve výši 86 mld. eur již v srpnu, jak je plánováno.
Jenže zabavení majetku kvůli nesplácení se týká až jednoho milionu Řeků, jednoho z deseti, a je hmatatelným měřítkem ekonomického traumatu země. Elektronické aukce vyvolávají odpor aktivistů a občanských skupin.
Vláda se z programu stahuje, chce ukázat, že implementace je testem její oddanosti reformám. Například záchranný mechanismus letos uvolnil tranši 5,7 mld. eur, ale jedna miliarda euro byla zadržena právě kvůli pochybnostem, zda Atény skutečně dodržují aukční proces.
Jeden z řecký bankéřů pro Financial Times uvedl, že je chápáno jako důležité, aby Brusel i Frankfurt neustále vykonávaly na Řecko tlak. V roce 2017 řecká ekonomika vzrostla, čímž ukončila osm let recese, a letos se také očekává růst kolem dvou procent, hlavními zdroji budou cestovní ruch a oživení domácí spotřeby. Jenže zabavování majetku zůstává velkým tématem.
I poté, co Řecko odejde ze záchranného programu, bude trvat dohled EU nad fiskálními cíli a nad tím, zda jsou reformy dokončeny. V roce 2019 se konají volby, někteří se obávají, že dojde k narušení reformních cílů. Bankéři jsou ovšem optimističtí a domnívají se, že letošní cíle elektronických aukcí naplněny budou. Zájem budí komerční nemovitosti i nemovitosti pro trávení dovolené. Je tedy možné, že pokles v cenách nemovitostí už byl překonán. Počet nemovitostí, které jsou draženy, vzrostl na téměř 400 týdně.
I když by byl splněn cíl dražeb pro tento rok, stále je daleko od střednědobého cíle 130 000 prodejů do roku 2022, který byl dohodnut s řeckými věřiteli. Jen málo soukromých bytů je dáváno do dražby, což ukazuje neochotu bank zavést tak politicky nepopulární opatření. Zabavení majetku je pro Syrizu stále velké téma, protože ještě v roce 2015 hovořila o ochraně zadlužených vlastníků, aby nepřišli o svou nemovitost. Více než 150 000 Řeků usilovalo o soudní ochranu před zabavením nemovitostí, jenže u soudů jde vše tak pomalu, že se ukončení procesu předpokládá až v roce 2032. Noví žadatelé už podle zákona nejsou akceptováni.
Panagiotis Lafazanis, bývalý ministr energetiky, který ze Syrizy odešel v roce 2015, založil malou levicovou stranu, která vede proti elektronickým dražbám hlučné protestní hnutí.
Tyto dražby jsou skandální, je to návrat k autoritářství, říká těm, kteří se účastní na protestech. Jenže notářská komora se nenechává vyděsit, naopak dostala vládní pobídky k vytvoření dalších 300 nových notářských pracovních míst a urychlení dražebního procesu.
Počet dražeb roste z pár tuctů na stovky, ale podle právníků je to „správná cesta“.