Aktuálně: Podle nového návrhu budou desítky miliard euro z evropských fondů přesunuty z východu na jih. Umístění fondu už nebude stát na ekonomických kritériích, ale na dodržování práva a na „hodnotách“, naznačil deník Financial Times, který o plánech informoval.
Varšava a Budapešť se bojí o budoucí zdroje, protože ty mají být vázány na „hodnoty“. O plánech EU ohledně financování napsaly noviny Financial Times.
Brusel chce přesunout desítky miliard eur ze střední a východní Evropy do zemí, které byly zasaženy finanční krizí, jako například Řecko a Španělsko. Reforma bude velmi spornou částí návrhu Evropské komise pro finanční rámec v letech 2021-2027. Podrobnosti budou zveřejněny příští měsíc a zdá se, že dojde k dramatickému posunu v kohezní politice s objemem 350 mld. eur, která byla dosud zaměřena na podporu méně vyspělých částí EU.
Brusel plánuje opustit distribuci peněz pro kohezi na základě produktu na hlavu a nahradit ho širšími kritérii, od nezaměstnanosti mladých, vzdělávání až k životnímu prostředí, migraci a inovacím. Pro novou alokaci fondů zřejmě bude nejdůležitější dodržování práva a aplikace častějších restrikcí v případě, že peníze z EU nebudou využívány dle pravidel.
Návrh, který mají Financial Times k dispozici, ukazuje, že nový program zdůrazňuje „kohezi a hodnoty“, tedy dává jasný signál ohledně očekávání, která budou se zdroji EU spojena. Změna by byla znepokojující pro Varšavu a Budapešť, které jsou příjemci kohezních fondů a střetávají se s Bruselem ohledně vlády práva a demokratických standardů. Polsko varovalo, že přísnější pravidla pro zdroje EU spojené s nezávislostí soudů by způsobila „enormní problémy“ a omezila právo na suverenitu.
Přesné detaily reformy se ještě dojednávají v zákulisí. Ale diplomaté a úředníci očekávají, že výsledkem bude přesměrování zdrojů z Polska, ČR a Pobaltí směrem k jižním zemím, do Itálie, Řecka a některých regionů Francie. Jeden ze zástupců zemí, které zřejmě budou postiženy, říká, že to bude další cesta, jak přijdou o peníze.
Změny v podmínkách alokace by nejenom změnily geografii zdrojů EU, ale také by vytvořily nové důvody pro redistribuční politiku EU. Vzhledem k vlně rozšíření v roce 2004 byly strukturální fondy EU směřovány k uzavření propasti mezi starými a novými členy.
V letech 2014-2020 získalo díky kohezní politice Polsko 77 mld. euro, uvádí Financial Times, Maďarsko 22 mld. eur a Slovensko 14 mld. eur.
Reformní rozpočtová bitva bude o to těžší, že jsou naplánované škrty v celkovém financování koheze, které souvisejí s výpadkem financí po odchodu Velké Británie. Komisař pro rozpočet Oettinger uvedl, že škrty ve výši 5-10 % jsou nutné.
Expert na kohezní politiku, John Bachtler, uvedl, že jednání o rozpočtu může být tím nejtěžším za posledních třicet let. Podle něj všechny země ztratí na kohezním financování, otázka je, jak velké ztráty to budou pro jednotlivé země a regiony.
Když byl dohodnut rozpočtový rámec v roce 2013, jižní státy, Řecko a Španělsko, dopadly špatně, zaznamenaly snížení až o 30 %. Merkelová a Macron navíc podporují ideu, aby byl rozpočet EU využíván k finanční podpoře regionů, které nejsou nepřátelské vůči velkému počtu uchazečů o azyl, jako je Německo či Švédsko.