Aktuálně: Evropská unie se stále více obává investic z Číny. Řada členských zemí si přeje zavedené nového kontrolního mechanismu, který by prošetřil každou zahraniční investici do EU, mimo Evropu.
Evropská unie zpřísní kontrolu nad zahraničními investicemi. Jedná se o znamení toho, že zde panují obavy z čínských snah stát se dominantní globální mocí.
Podle přehledu, který si Bloomberg udělala, je celkem 15 vlád z 28 členských zemí aktivně nebo tiše zainteresováno v návrhu zákona, který by umožnil prošetření investic, které by nepocházely z Evropské unie. S většinovou podporu musí potom návrh projít také Evropským parlamentem.
Ukazuje se tak, že Evropská unie se probouzí ve vztahu k obavám z toho, že investice představují nejenom výhody, ale také přinášejí rizika, a to hlavně z Číny. Podle auditu Bloombergu do EU proudilo z Číny kolem 318 miliard dolarů během posledních deseti let. Jednalo se investice například do infrastruktury nebo také do společností, které se zabývají high-tech výrobou. Investice jsou vyšší, než jsou čínské investice v USA za stejnou dobu.
Evropa tak čelí podobnému dilematu jako jiné vlády ve světě ohledně investic z Číny. USA, Japonsko a také Austrálie už přijaly zákony, které umožňují přísné kontroly investic do jejich ekonomik. Evropa tak riskuje, že zaspí dobu.
Itálie je mezi zeměmi, které podporují přísnější podmínky. Podle ministra pro evropské záležitosti Sandra Goziho, jde Itálii o to, že obchod musí být férový a investice produktivní.
Návrh EU by vytvořil centralizovanou databázi investic z minulosti, který by představoval varovný mechanismus ohledně těch budoucích. Konečné rozhodnutí by bylo na národních vládách. Výbor EP pro mezinárodní obchod ale chce návrh ještě posílit.
Bulharsko jako předsedající země EU vidí návrh jako jednu ze svých priorit. Návrh nečiní kontrolní mechanismus povinným, ale počítá s širší spoluprací a koordinací mezi zeměmi.
Minulý rok, když EU spustila svůj první mechanismus na kontrolu investic, Čína požadovala, aby blok dodržoval pravidla WTO a zdržel se diskriminačních kroků. Peking také zdůraznil, že jeho projekt Hedvábné stezky je dobrý pro všechny a řada vlád v EU o něj projevila zájem.
Nicméně Evropská unie je ohledně této otázky rozdělená: Finsko varuje před protekcionistickými kroky, Malta opakuje, že malé ekonomiky musejí zůstat otevřené investicím. Velká Británie a Česko zase zdůrazňují, že jakákoliv omezení by měla být realizována na národní úrovni, ne na úrovni EU. Nicméně všechny země diskuzí vítají.
Je to změna vnímání Číny, sdělil k tomu François Godement, odborník Evropské rady pro mezinárodní otázky. Problémem je, že se EU a Číně nezdařilo vyřešit vzájemné obchodní problémy. Nyní nálada poněkud zhořkla také s ohledem k politickému systému v Číně.
Ve srovnání s přístupem Trumpa je ale evropský přístup velmi mírný. Trump vytváří otevřeně protekcionistické bariéry.
V Berlíně i v Paříži sledují s nervozitou čínské globální ambice. Vzestup Číny je prioritou politiky Merkelové i Macrona. Francouzský prezident slíbil větší koordinaci mezi Francii a Německém v této oblasti.
I státy EU, které jsou tradičně více skeptické, jsou připraveny na diskuzi. Maďarsko vyjádřilo svoji připravenost k další diskuzi o společné politice vůči Číně, pokud kontrola investic nepovede k různým standardům pro členské země, řekl Gergely Gulyás ze strany Fidesz.