Evropská centrální banka sice ukončí kvalitativní uvolňování, ale nezmění zřejmě úrokovou politiku. Důvod: hospodářské zpomalení.
Německá ARD Tagesschau přináší špatnou zprávu pro střadatele: přestože byla oznámena změna měnové politiky, guvernér ECB Mario Draghi říká, že úroky z vkladů budou nejdříve v roce 2020 – pokud vůbec.
Poslední sezení ECB naznačilo ukončení uvolněné monetární politiky, přesto ale ECB dává jen málo nadějí na rostoucí úrokové sazby.
Již před časem Draghi avizoval, že hlavní úroková sazba zůstane na nule do léta 2019. Ale stejně tak jasně řekl, že návrat k normálnímu vývoji úroků bude i poté trvat roky. A to jen tehdy, když vše půjde podle plánu.
Nejprve jde o odstranění záporné úrokové míry ve výši 0,4 %, kterou musejí banky platit ECB, pokud si u ní chtějí uložit peníze. V běžných časech je to totiž obráceně, banky dostávají kladné zúročení od ECB. Proto musí mnoho finančních institucí tyto náklady přímo či nepřímo převést na své klienty. Jakmile skončí záporná úroková sazba, otevírá se prostor pro další vývoj, protože tato sazba je klíčová i pro úspory.
Jenže Draghi dal najevo, že tento proces bude probíhat jen velmi pomalu. I když nechtěl stanovit konkrétní datum, je jasné, uvádí Tagesschau, že do roku 2020 to nebude.
Důvod pro velmi zdrženlivý postoj ECB tkví v ochabující konjunktuře v eurozóně. Takže expanze je asi pryč. Poslední expanze trvala 20 kvartálů, ale průměrná délka je v Evropě od 70. let 31 kvartálů a vždy byla o dost silnější. ECB rovněž uvedla, že je tímto neočekávaným vývojem zaskočena. Důvodem by mohla být i letošní silná zima.
Ale hlavní jsou tři důvody, které ovlivňují celou globální ekonomiku a tím i Evropu. Jednak je to vyostřující se obchodní spor, který vyvolaly USA. Draghi v nezvykle nediplomatickém tónu řekl, že za tento vývoj je odpovědný Donald Trump. Pak je tu navýšení cen ropy, které zatěžuje světovou ekonomiku, a také je to jeden z následků vypovězení íránské dohody, opět ze strany USA. Třetí faktor, který dělá starost, jsou výkyvy na finančních trzích, které následně dopadají na reálnou ekonomiku.
Měnová politika v eurozóně tak bude trpělivá a opatrná.
Americký ekonom Larry Summers už maluje pochmurný obrázek světové ekonomiky. Měnová politika centrálních bank zakrývá pravý stav ekonomik. Úroky musejí být nízké i dál, protože to odráží reálné ekonomické poměry. A Summers zároveň varoval, že svět je špatně vybaven pro další recesi, že centrální banky „vystřílely své náboje“ a nemají už dost nástrojů na zvládnutí recese normálními metodami. Tento vývoj bude trvat ještě roky, řekl Summers.