Použití pojmu „fake news“ ospravedlňuje propagandu a posouvá snahy o otevřenou veřejnou debatou blíže k demagogii.
Je jednoduché si myslet, že všichni víme, co znamená slovo „fake news“, Nakonec to bylo v roce 2017 „slovo roku“ podle Collins Dictionary. Jenže různí lidé mají různé představy o tom, co tento pojem znamená a v praxi to podemílá intelektuální hodnotu demokracie, míní ve svém článku pro The Conversations Joshua Habgood-Cote z Univerzity v Bristolu.
Navíc je tu možnost, že „fake news“ neznamená ve skutečnosti nic, takže by bylo lepší, kdybychom ho přestali používat.
„Fake news“ je pojem, se kterým řada lidí nesouhlasí, píše autor. Někteří ho používají jako všeobjímající označení problematických nebo pochybných informací. Jiní jako označení nepravdivých informací. Například Facebook má tendenci vidět „fake news“ jako nepravdivé zprávy, takže by bylo lepší mluvit o „false news“ – nepravdivých zprávách. Jenže mezi novináři pojem označuje příběhy, které cíleně lžou.
Článek uvádí příklad výzkumu editora Buzzfeedu Craiga Silvermana, který se týkal clickbitových farem v Makedonii. Vedle snahy o pomýlení lidí je zde motivace zisku. Silverman je jedním z lidí, kteří pojem „fake news“ razili. Jeho definice tak spíše spadá do kontextu clickbitových farem, než do oblasti politicky motivovaných projevů.
Ovšem „fake news“ se netýkají jenom nepravdivých příběhů nebo lží. Podle filosofa Michaela Lynche se dají spojovat s vědomým šířením směsi pravdivých a nepravdivých příběhů, které mají poplést publikum.
To znamená, že některé pravdivé příběhy jsou diskreditovány nepravdivými, sdělenými vedle těch pravdivých. Tím se přibližujeme, píše autor dále, spíše k definici profesora Harvardu Harry Frankfurta. Ten mluví ne o „fake news“ ale o „hovadinách“ (bullshit). Lhář říká to, o čem věří, že je lež, ale „ten, kdo kecá hovadiny“ řekne cokoliv, z čeho může mít užitek. Je jedno, zda je to lež.
Jak článek dále píše, americká alt-right čili extrémní pravice označuje pod pojmem „fake news“ údajně levicová zkreslení ve zprávách, což vede ke zpochybnění legitimních příběhů.
Pojem „fake news“ je směsice protiřečících si významů. Podle autora je diagnózou tohoto pojmu ve skutečnosti to, že nemá význam, je to nesmysl – prázdné slovo. Proč ho pak používat?
V ústech pravicových demagogů je pojem spojen se snahou zpochybnit zprávu a také instituci, která ji vyprodukovala. Prezident Trump v projevu k veteránům to řekl jasně: „Zůstaňte s námi, nevěřte blbostem, které vidíte od těchto lidí, fake news.“ Jde o typický příklad typu propagandy, která podemílá hodnoty, ale zároveň tvrdí, že tyto hodnoty zastává.
Mimo USA a Evropu je antidemokratické působení „fake news“ otevřenější. V zemích, kde je cenzura, například v Burmě nebo na Filipínách, došlo prostě k odmítnutí zpráv, které oponují vládním výkladům.
I když „fake news“ mají protidemokratické dopady, využívají je také establishmentové postavy. Dokonce pomocí snah o vznik „vědy o fake news“. To je ale podle autorova mínění problematické. Použití každodenních pojmů by umožnilo se vyhnout problémům s definicí.
Použití pojmu také propůjčuje legitimitu jeho propagandistického využití, protože to pak vypadá, že „fake news“ přispívají k veřejné debatě. Jsou tu navíc obavy, že i ti, kdo užívají pojem s dobrým záměrem, budou v pokušení využít demagogických nástrojů v intelektuální ochraně, a tím také podrývat vlastní snahu o otevřenou veřejnou debatu.
Podle autorova mínění je lepší „fake news“ nepoužívat, pokud se chceme vyhnout prázdným slovům a legitimizování propagandy. A co používat místo toho? Autor je toho názoru, že si je možné vystačit s obyčejnými slovy, jako jsou „lži“, „hovadiny“ či „nespolehlivý“. Snad potřebujeme nová slova, ale neměli bychom se snažit při obraně demokracie o nové využití demagogických nástrojů.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.