Militarizace Kaspického moře jen tak neskončí a ropa i plyn představují spolu s plynovody možné body konfliktu mezi sousedy.
Podepsání Konvence o právním statusu Kaspického moře samozřejmě neřeší všechny problémy regionu, píše Vladimir Muchin na stránkách Nězavisimoj gazety. A ruské geopolitické a vojenské zájmy Ruska zůstanou v centru zájmu dnešního vedení země. Navíc se dá předpokládat, že Moskva v blízké době zvýší svojí vojenskou přítomnost v oblasti.
Ovšem všichni další kaspičtí sousedé se budou rovněž snažit o to posílit svoje námořní pozice na Kaspickém moři. Konvence obsahuje zákaz přítomnosti vojenských sil mimoregionálních mocností, ale nezastavuje militarizaci Kaspického moře. Naopak – militarizace není spojená jen s hrozbou terorismu, ale také s ropnými a plynovými zájmy všech zemí.
Kromě Konvence hlavy států také podepsaly celou řadu dalších dokumentů, a to také o obraně, které představují snahu o prevenci incidentů na moři. Také byly podepsány tři protokoly, které se týkají boje s kriminalitou, terorismem a spolupráce pohraničních služeb. Bezpečnost celkově celému jednání Kaspického summitu dominovala. Například íránský prezident Rúhání ve svém projevu navrhoval, aby se pokračovala v práci nad rozhraničujícími liniemi Kaspického moře. Jejích význam je jasný: určí mimo jiné také to, komu patří naleziště ropy a plynu v Kaspiku. Jak známo, v postsovětském období došlo právě kvůli nim k potyčkám. A podepsaná Konvence tento problém nevyřešila.
Ujasnit bude potřebovat také otázka vojenské přítomnost na Kaspiku, upozorňuje článek dále. Kazašský ministr zahraničí odmítl, že by ve spolupráci mezi Kazachstánem a USA jednalo o vojenské základny USA, ale že jde jen o logistickou spolupráci. Nicméně otazníky zůstávají. Pokud Kazachstán spolupracuje logisticky s USA při podpoře operací USA a zemí NATO ve střední Asii, dá se to považovat také za vojenskou přítomnost. Navíc, v roce 2002 direktiva Pentagonu považovala Kaspické moře jako oblast odpovědnosti velení Vojenských sil USA v Evropě.
Potenciální hrozby?
Zvláštní představitel prezidenta Ruska Igor Bratčikov je toho názoru, že v Kaspickém moři je potenciál vojenské hrozby – v dosahu Blízkého východu se má jednat také o hrozby vně regionálních států. Bratčikov konkrétně hovořil o přítomnosti páté americké flotily v Perském zálivu a o jejích vojenských schopnostech. Podle něj to znamená, že zde je potenciál vojenského vměšování.
A tyto aspekty představují bolestivou otázku pro Moskvu a Teherán s jejich současnými vztahy s USA. Ostatně nedávno ruská média informovala právě o možnosti vojenské přítomností USA v Kazachstánu.
Kreml před podepsáním Konvence zdůraznil její význam, i když situace v Kaspickém moři bude i nadále složitá. V dubnu informoval ministr obrany Sergej Šojgu o přesunutí ruské kaspické flotily z Astrachaně do Kaspijska. Do roku 2020 zde má vzniknout nová námořně-vojenská základna.
A v červenci vyšla najevo informace, že ruské stíhací letouny MiG-31 s nadzvukovými raketami Kinžál už jsou umístěny v oblasti Kaspického moře a že k tomu došlo v souvislosti se „strategickým zadržováním“. Navíc tu Rusko nedávno skončilo námořní manévry, kde se využily okřídlené rakety Kalibr.
Podle odborníka Alexandra Kanšina se toto posilování Ruska v oblasti kaspického regionu týká dvou otázek. Na prvním místě jde o udržení bezpečnosti uvnitř země a na druhém je potom obrana ruských geopolitických a ekonomických zájmů. „Jde o zadržovací faktor pro potenciální agresory.“
Ovšem nejedná se jenom o Rusko. Všechny země ostatně před konáním summitu v Aktau organizovaly vojenské námořní manévry. A jde nepřekvapivě o místní zásoby ropy a zemního plynu. O zdejší obrovské zdroje se bude vést skrytá soutěž, říká k tomu vojenský odborník Vladimir Popov dále. Ať už s podepsanou nebo nepodepsanou Konvencí.
Popov je dále toho názoru, že Turkmenistán a Ázerbájdžán spolu s evropskými zeměmi a USA budou chtít prodloužit plynovod na dně Kaspického moře. Rusko a Írán budou proti. Expert předpokládá, že se otázka plynovodu bude mít potenciálně výbušný charakter. „Nevylučuji, že v perspektivě je možný vojenský konflikt nebo jiné takové otřesy,“ sdělil Popov.
Články zveřejněné v sekci Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.