Ministři Perry a Novak mají na sondovacím jednání v Moskvě probrat levnou ropu i možnost amerických sankcí proti Severnímu proudu 2.
Cesta amerického ministra energetiky Ricka Perryho do Moskvy, kde má jednat se svým ruským protějškem Alexandrem Novakem, se bude nejspíš týkat nejenom otázky cen ropy, ale i případných sankcí USA na rusko-německý plynovod Severní proud 2.
Pro Američany je zvláště citlivým bodem otázka drahé ropy. Platí to zejména s ohledem na rostoucí ceny benzínu ve Spojených státech, kde se budou v listopadu konat volby do Kongresu. Washington přitom požaduje, aby dovozci ropy přestali od listopadu nakupovat ropu od Íránu. Právě riziko ztráty íránské ropy pro světový trh zvedlo ceny na 72 až 80 dolarů za barel.
Americké zdroje ale hovoří o tom, že tématem jednání bude, vedle ochoty skupiny OPEC+ navýšit těžbu ropy a udržet tak její cenu dole, také plynovod Severní proud 2. Perry je považován za nejvýše postaveného amerického představitele, který do Ruska přijede od helsinského summitu v červenci.
Ruští experti předpokládají, že cílem návštěvy a jednání bude sondování vzájemných postojů, konkrétně pak otázka možných amerických sankcí proti Severnímu proudu 2. Podle amerického zákona o sankcích z roku 2017 by se omezení neměla Severního proudu 2 týkat, neboť se nejedná o nový plynovod, přesto se dá počítat s tím, že se USA i tak o sankce pokusí, míní ruský expert na energetickou bezpečnost Igor Juškov. Vedle toho bude chtít americká strana zjistit víc o ochotě skupiny OPEC+ navyšovat těžbu ropy.
Vedlejším tématem „sondování pozic“ by mohla být otázka Kaspiku, respektive stavby Transkaspického plynovodu, kterou USA podporují. Nejspíš budou Američané zjišťovat, jaký postoj zaujme k plynovodu Moskva a zda se ho pokusí zablokovat. Další ruská expertka Tamara Safonovová si všimla, že pro USA je důležitá role „vlivného účastníka“, protože úspěch dohody OPEC+ pro ně znamenal ztrátu vlivu.
Ruský analytik Anton Pokatovič je toho názoru, že neoficiální požadavky USA na země OPEC+ navýšit těžbu ropy na 1 milion barelů za den jsou další formou nátlaku na Írán, který má pro Spojené státy násobící se pozitivní dopad – zvedá cenovou konjukturu a tím i objemy těžby amerických ropných společností a pro americké těžaře bude dobrý i odchod íránské produkce ze světových trhů. Šance na zastavení projektu Severní proud 2 však Pokatovič vidí jako malé.
Ekonom Sergej Jermolajev je toho mínění, že USA se chtějí prostřednictvím schůzky ujistit, že po zavedení dalších sankcí proti Íránu nedojde ke snížení dodávek ropy na světový trh. Americké ekonomice by prospěla cena 60 dolarů za barel, takže se snaží získat garance, že cena ropy neporoste. V případě Severního proudu 2 nemá Moskva čekat na změkčení postoje USA.
Jak k tomu dodal další expert Rustam Tankajev, americký odpor proti Severnímu proudu 2 je čistě politický, protože USA nemohou zajistit poptávku Evropanů vyšší než 1 % celkového objemu. V případě tlaku na nízké ceny ropy, míní Tankajev, jde Trumpova vláda proti zájmům amerických břidlicových společností, které naopak mají zájem na vyšší ceně.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.