Financial Times, tištěná verze, 25.2.2017
Té noci, kdy padla Berlínská zeď si 20-letá ortodoxní komunistka Sahra Wagenknechtová se zájmem o filozofii četla Kantovu Kritiku čistého rozumu. Nyní by ikona tvrdé levice, která vnímala zeď jako “nutné zlo” mohla být ve vládě ministryní.
Je lídryní německé die Linke, malé strany s kořeny v komunistickém východním Německu. Sama je kontroverzní osobou a to také ve vlastní straně. Poprvé má strana Die Linke šanci se dostat do vlády. Je to kvůli neobvyklému nárůstu podpory pro středolevou Sociální demokracii (SPD), která představila nového kandidáta na kancléře, Martina Schulze.
Výzkumy naznačují, že SPD může porazit Angelu Merkelovou a vytvořit rudo-červeno-zelenou koalici, která nikdy na federální německé úrovni neexistovala.
To je, jak Financial Times píší, fascinující výhled pro Wagenknechtovou, která se mohla donedávna domnívat, že je odsouzena k doživotní opozici.
„Šance na rudo-červeno-zelenou koalici se rozhodně zvýšily.“
Oslnivá a šik, napůl Iránka je Wagenknechtová jedna z nejvýraznějších tváří německé politiky. 47-letá politička je často hostem v televizních pořadech, kde vyčnívá ve srovnání s hromadou mužů ve středním věku. Její kniha Bohatství bez hamižnosti je bestseller. To ukazuje, jak sama říká, že veřejné mínění se posunuje k Die Linke.
„Je zde hodně lidí, kteří cítí, že takhle už to dál jít nemůže… a hledají alternativy. Chtějí vidět skutečnou sociální změnu, nejen to, že někdo támhle doladí nějaké daňové pravidlo a tam zase zvýší minimální mzdu. Nechci jen vidět novou tvář v kancléřské kanceláři, chci vidět novou politiku.“
Schulz, kromě toho, že v průzkumech poráží CDU kancléřky Merkelové, se také ukázal být více přijatelným pro die Linke, když kritizoval reformy trhu práce a sociálního systému zavedené na počátku 21. století.
„Díky Schulzovi a novému populistickému směřování SPD, je tato strana nyní blíže k Die Linke,“ říká Matthias Micus, z Institutu pro výzkum demokracie v Goettingenu.
Je zde i precedent pro spolupráci – v Berlíně a v Durynsku.
Ale uvnitř SPD je značná skepse ke straně, která navrhuje 75 % sazbu pro nejbohatší, roční 100 mld. euro investic do infrastruktury a veřejných služeb a rozpuštění NATO. Ovšem skepse se týká i samotné Wagenknechtové. Ta vystupuje vášnivě proti EU a proti euru, nedávno obvinila Merkelovou z teroristického útoku v Berlíně kvůli „nekontrolovanému otevření hranic“, ale také škrtům u policie a podpoře, kterou Merkelová údajně dává americkým válkám na Blízké východě a které pomohly vytvořit ISIS. Sama Wagenknechtová se ovšem dočkala zuřivé reakce od Die Linke, která požaduje „otevřené hranice pro všechny.“
Sahra Wagenknechtová ovšem odmítla, že by její výroky Die Linke poškodily. „Stranu poškozuje, když lidé cítí, že jejich problémy jsou ignorovány“, a dodala, že příliv uprchlíků poškodil pracující třídu. A klidně také přizná, že chce vzít hlasy z Alternativy pro Německo, pravicové strany, která se stala hlavní silou lidového hněvu vůči imigraci. „Nechci tyhle lidi nechat AfD,“ uvádí.
Experti tvrdí, že její reakce na uprchlíky mají logiku. „Reaguje na nálady, které v elektorátu existují“, říká Gero Neugebauer, politolog Berlínské univerzity. Domnívá se ovšem, že to mají těžší než AfD, která není spojována s establishmentem.
I pozice Schulze je důležitá, protože zvolil cestu levicového populismu. To také znamená, že mají Die Linke nově i konkurenci v SPD.