Čínský prezident to nařídil vojenskému regionu, který monitoruje Jihočínské moře a Tchaj-wan.
Si uvedl, že je potřeba vzít v úvahu všechny komplexní situace a podle toho vytvořit nouzové plány, uvedly noviny South China Morning Post.
V posledních letech mělo jižní armádní velení velkou vojenskou odpovědnost. Si řekl, že „je potřeba posílit válečnou misi …, zesílit bojovou připravenost, zlepšit společná a konfrontační cvičení a zvýšit připravu na válku“.
Návštěva vojenského velitelství byla jednou z mnoha na prezidentově čtyřdenní cestě po jižní Číně. Detaily prezidentova projevu byly zveřejněny až poté, co ministr obrany řekl, že Čína se nikdy nevzdá „ani kousku“ své země a varoval před výzvami k suverenitě Tchaj-wanu. To je prý extrémně nebezpečné a může vyústit ve vojenskou akci.
Jedním z úkolů jižního vedení armády je dohled nad Jihočínským mořem, což je oblast, kde rapidně roste napětí mezi USA a Čínou. Na konci září se čínský torpédoborec téměř srazil s americkou válečnou lodí, Američané situaci vyhodnotili jako neprofesionální a nebezpečný manévr.
Vojenští pozorovatelé soudí, že Si Ťin-pchingovy poznámky mají sloužit zvýšení morálky a posílení čínských nároků v Jihočínském moři. Zároveň jsou signálem vůči USA a dalším, kteří podle Peking provádějí provokace ve sporných vodách.
Dá se očekávat, že napětí mezi oběma zeměmi ještě poroste, protože například USA neuznávají právo Pekingu na tzv. umělé ostrovy.
Si Ťin-pchingův projev byl také jasným varováním pro tchajwanské bojovníky za nezávislost, protože monitoring ostrova spadá pod jižní velení.
Vztahy mezi Pekingem a Taipei se zhoršily poté, co byla Cchaj Jing-wen v roce 2016 zvolena prezidentkou Tchaj-wanu.