Indepth. Spolu s neúprosnou koncentrací bohatství v rukou stále menšího množství lidí, asi 795 milionů lidí stále trpí hladem a globální potravinová bezpečnost je ohrožena změnou klimatu a rostoucími tlaky na přírodní zdroje.
Očekává se, že světová populace vzroste na téměř 10 miliard lidí do roku 2050, globální poptávka po zemědělských produktech se zvýší o 50 % ze současné úrovně, což dohromady staví velký otazník nad kapacitou současných zemědělských a potravinových systémů uspokojit rostoucí globálním populaci udržitelným způsobem.
Toto je v kostce hlavní souhrn zprávy FAO o Budoucnosti potravin a zemědělství, která byla nedávno vydána v Římě. Varuje, že schopnost lidstva se uživit je ohrožena, neboť zesilují tlaky na přírodní zdroje, rostoucí nerovnost a důsledky změny klimatu.
Zpráva se optimisticky domnívá, že potravinový systém planety je schopen vyprodukovat dost potravin, aby uživila své obyvatele, ovšem jen za předpokladu, že potravinové systémy projdou zásadní transformací. Jinak i v roce 2030 bude příliš mnoho hladových lidí – což je rok, na který je cílována agenda udržitelného rozvoje (SDG) k odstranění chronické potravinové nejistoty a podvýživy.
„Bez dalších politik pro podporu rozvoje chudých, snížení nerovností ochrany zranitelných skupin, bude více než 600 milionů lidí v roce 2030 stále trpět podvýživou,“ říká zpráva.
Ve skutečnosti, současné tempo pokroku nestačí ani k tomu odstranit hlad do roku 2050.
FAO tvrdí, že prostor pro využití více půdy a vody pro zemědělství je malý, což znamená, že nárůsty produkce, které budou pro rostoucí poptávku nutné, budou muset být dosaženy díky zlepšení produktivity a efektivitě v užití zdrojů.
Zpráva přímo vylučuje možnosti „business as usual“ (tj. politiky bez změn v současném kurzu) s tím, že zásadní změny v zemědělských systémech, venkovských ekonomikách a správě přírodních zdrojů jsou nutné, pokud chceme dosáhnout několika výzev před námi a realizovat celkový potenciál potravin a zemědělství k zajištění bezpečné a zdravé budoucnosti pro všechny lidi a celou planetu.
Varuje také, že systémy založené na značných vstupech, a intenzitě hospodaření, které způsobily masivní odlesňování, nedostatek vody, úbytek půdy a vysokou úroveň emisí skleníkových plynů nemohou být těmi, kdo vytvoří udržitelný systém potravinové a zemědělské produkce.
Hlavní výzva tak podle FAO spočívá v tom, produkovat více s méně zdroji, a zachovat zároveň hospodaření v malém rozsahu a rodinné farmy, a zajistit také přístup k potravinám pro nejzranitelnější skupiny.
Zpráva celkově volá po posunu k udržitelnému potravinovému systému, který sníží použití fosilních paliv. Je potřeba dvou fázového přístupu, uvádí FAO, jednak investice do sociální ochrany, aby mohla být řešena podvýživa a také investice pro chudé v produktivních aktivitách, hlavně v zemědělství a ve venkovských oblastech, aby udržitelným způsobem zvýšily příjmy chudých.
Nejen zvýšení produkce a její odolnosti, stejně tak důležité bude i vytvoření potravinových řetězců, které lépe spojí zemědělce v nízko-příjmových zemích s městskými trhy, stejně tak i dostatečný přístup spotřebitelů k bezpečným a výživově hodnotným potravinám za dostupné ceny, spolu s cenovými politikami a programy sociální ochrany.
FAO varuje před ztrátami a plýtvání jako důležitými faktory, proč nejsou nyní naplněny potravinové potřeby. V globálním měřítku asi třetina všech vyprodukovaných potravin se v rámci řetězce buď ztratí, nebo proplýtvá.
V nízko-příjmových zemích jsou velké potravinové ztráty kvůli špatné infrastruktuře, zastaralým technologiím a také omezeným znalostem. V celém řetězci od sklizně k marketingu se projevují manažerské a technické nedostatky a omezení.
V Severní America, Evropě, Japonsku a Číně se podle FAO plýtvá asi 15 % jídla, a to během distribuce i spotřeby. Tato čísla jsou ovšem v Severní Africe či střední Asii nižší, v Latinské Americe podstatně nižší.
FAO také uvádí, že roste feminizace zemědělství, což pro ženy může znamenat další břemeno nebo také příležitost. Např. v Severní Africe je podíl žen v zemědělství na 43 % z 30 % v roce 1980. Nárůst je také patrný v řadě latinskoamerických zemí.