Die Welt. Pro fanoušky digitální měny nastal historický moment: bitcoin je poprvé dražší než trojská unce zlata. Ale oba dva uchovatelé hodnoty mají jedno společné.
Digitální revoluce se projevila také na finančních trzích. Kryptoměna bitcoin je poprvé dražší než trojská unce zlata.
Obojí je považována za alternativu k papírovým penězům a tedy za svého druhu globální stínovou měnu, kterou lidé používají, když chtějí své úspory zabezpečit. Až do dnes bylo zlato podstatně hodnotnější než bitcoin.
Je ovšem sporné, do jaké míry se vůbec dá unce zlata srovnat s bitcoinem. Pro zastánce kryptoměny je to důležité, neboť ti vidí v bitcoinu moderní sestru zlata, moderní variantu jak digitálně uchovat úspory. Proto hovoří o historickém momentu peněžních dějin.
Jak zlato, tak i bitcoin nejsou oficiální platidla a jejich množství není kontrolovaná centrální bankou. Podle expertů je nyní v oběhu asi 16 milionů bitcoinů.
Klasický peněžní systém získal od finanční krize špatnou pověst. Šest velkých centrálních bank: USA, Čína, Japonsko, Eurozóna a Švýcarsko umístily od roku 2007 na trhy 13 bilionů dolarů čerstvých peněz. A jak ECB, tak i Japonská centrální banka prozatím nepřestávají.
Zlato je uchovatel bohatství, který již přestál mnoho krizí i státních bankrotů. A nyní je tu bitcoin, který zlatu začíná konkurovat. Bitcoin ovšem bývá často viděn jako čirý objekt spekulace, čemuž odpovídá i jeho turbulentní vývoj kurzu. Od začátku roku stoupla hodnota digitální měny o více než 30 %. Proto řada expertů, jako např. harvardský ekonom Kenneth Rogoff, zpochybňuje, že se vůbec v případě bitcoinu jedná o měnu.
Bitcoin vděčí za svůj vzestup tomu, že ho stále více lidí používá jako náhradní měnu. Čím více se vlády a centrální banky snaží regulovat klasické toky kapitálu, tím více občanů utíká k digitální měně. Bitcoin je populární ve Venezuele či Indii, ale také v Číně, kdy se lidé pomocí bitcoinu snaží uniknout devizovým kontrolám.