Naděžda Bonaventurová představuje konkrétní podobu italského zákona o základním příjmu a důchodu občana.

Dekret italského zákona o základním příjmu občana vyšel v oficiálním věstníku Gazzetta ufficiale, kde se zveřejňují texty zákonů, dne 28. ledna.2019 a vstoupil v platnost 29. ledna 2019.

Mezitím bylo třeba řešit množství technických problémů: vypracovat způsob podávání žádostí a zřídit elektronický on-line terminál s interaktivními formuláři s příslušným softwarem pro zpracování vkládaných dat, určit kompetence jednotlivých úřadů a přijmout personál, který se touto agendou bude zabývat. V současné době je již tato struktura připravena a žadatelé mohou vyplnit příslušné formuláře a zaslat je úřadům – CAF (centro di assistenza fiscale- poradenství pro styk s úřady, organizované odbory), podat na poště nebo elektronicky zde. Celou agendu spravuje INPS – tedy, Sociální a penzijní úřad, Istituto nazionale della previdenza sociale.

Základní příjem občana – reddito di cittadinanza – je dorovnání příjmu nad hranici chudoby, stanovenou každoročně národním statistickým úřadem ISTAT.  O tento státní sociální příspěvek lze žádat od 6. března tohoto roku a pobírat jej je možné již počínaje dubnem tohoto roku. Přitom však v průběhu přeměny dekretu zákona v zákon může ještě docházet k různým dílčím úpravám, diskutovalo se a nadále se diskutuje například o délce poskytování příspěvku, zpřesňují se detaily podmínek, které musí žadatel splňovat atd.

Žádá se vždy o příspěvek pro celou rodinu. Rodinou může být i jednotlivec starší 18 let.

Pro sociálně slabší skupiny obyvatel platí již delší dobu (od roku 2015) systém nejrůznějších úlev, které rodiny získávají na základě zařazení do určité kategorie příjmového rozmezí po vyplnění formuláře ISEE (indicatore della situazione economica equivalente). Na základě vyhodnocení tohoto formuláře získává rodina nárok na zvýhodnění odpovídající jejímu zařazení: porodné, mateřský příspěvek, příspěvek pro rodinu, slevy na školkovné, slevy na služby spojené se školní docházkou (zlevněné obědy, slevy na jízdné, příspěvky na učebnice), snížené školné na vysokých školách a sociální stipendia, slevy na sociální a zdravotní služby pro důchodce, snížené sazby na elektřinu, plyn a vodu,vedení účtu v bance zdarma.

Aby rodina mohla žádat o základní příjem, musí být zařazena v tomto základním členění do kategorie příjmů menších než 9360 euro ročně.

Stanovené podmínky

V textu dekretu jsou uvedeny následující podmínky pro získání příjmu:

1. Trvalý pobyt (residenza) v Itálii alespoň deset let, poslední dva roky nepřetržitě. V Itálii je nutné se zdržovat nepřetržitě po celou dobu pobírání příspěvku.
2. Žadatel musí být italským občanem, občanem EU nebo občanem třetí země, který má na italském území trvalé povolení k pobytu, nebo je pod mezinárodní ochranou či apod. Je nutné uvést číslo dokumentu, povolujícího trvalý pobyt.
3. Rodina je již zařazena do nízkopříjmové kategorie – vyplnila formulář ISEE nebo učinila prohlášení o tom, do jaké kategorie patří.
4. Žadatel musí být nezaměstnaný nebo pobírat méně, než je 6000 euro (hranice chudoby) násobeno koeficientem stanoveným statistickým úřadem, což je částka, stanovená jako základní příjem umožňující žít nad hranicí chudoby. V roce 2018 to bylo 9360 euro, tedy 780 euro měsíčně.
5. Na příspěvek má nárok jak rodina, žijící v nájemním bytě, tak rodina, žijící ve vlastním bytě (la casa non si mangia), a také ti, kdo splácejí hypotéku, pokud rodina má další nemovitosti, jejich hodnota nesmí přesáhnout 30000 euro. Majetek v investicích nesmí přesáhnout 6000 euro plus 2000 euro na každého dalšího člena rodiny.
6. Rodina nesmí mít auto registrované později než 6 měsíců před podáním žádosti a nesmí vlastnit ani motocykl o určité kubatuře zakoupený později než dva roky před podáním žádosti. Nesmí vlastnit plavidlo.
7. Z pobírání příspěvku jsou vyloučeny osoby, žijící v zařízeních, které zcela financuje stát: ve věznicích, léčebnách pro dlouhodobě nemocné apod.
8. Jsou vyloučeni nezaměstnaní, kteří z vlastní iniciativy podali výpověď, pokud k tomu neměli závažný a doložený důvod (např. zdravotní apod.).

Po podání žádosti a jejím schválení příslušným úřadem je nutné podepsat na pracovním úřadě Prohlášení o okamžité ochotě pracovat (DID- Dichiarazione di immediata disponibilita al lavoro), kterou musí podepsat každý člen rodiny, a dále Smlouvu o práci.  V té bude uvedeno, jaký bude program a průběh nového začlenění do pracovního procesu, viz níže. Současně se žadatel zavazuje, že odpracuje počet hodin, stanovený Místním úřadem v místě bydliště při veřejně prospěšných pracích, maximum takto odpracovaných hodin je 8 týdně. Po podepsání smlouvy dostane kartu, na níž mu budou převáděny částky příspěvku. Měsíční částku je nutné vždy vyčerpat, jinak bude další měsíční příspěvek snížen o deset procent. Výběr hotovosti je omezen na 100 euro měsíčně. Nákupy kartou jsou evidovány. Příspěvek je rozdělen na základní příjem a příspěvek na bydlení.

Kolik žadatelé dostanou?

Pro lepší představu si zde uveďmě situační příklady a konkrétní finanční obnosy, které se stanovují pro dané situace:

Jeden nezaměstnaný s nulovým příjmem, žijící sám v nájmu:

Základní příjem: 500 euro

Příspěvek na bydlení: 280 euro

Celkem 780 euro

…

Jeden příležitostně pracující, žijící sám v nájmu s příjmem 300 euro:

Základní příjem: 200 euro

Příspěvek na bydlení: 280 euro

Celkem: 780 euro

…

Dva dospělí a dva nezletilí bez příjmů v nájmu:

Základní příjem: 900 euro

Příspěvek na bydlení: 280 euro

Celkem: 1180 euro

…

Dva dospělí, jeden plnoletý potomek, dva nezletilí, v nájmu:

Základní příjem: 1050 euro

Příspěvek na bydlení: 280 euro

Celkem: 1330 euro

…

Příspěvek na nájem je vždy 280 euro, na splácení hypotéky 150 euro, vlastníci bytu nepobírají žádný příspěvek, nezaměstnaný vlastník bytu s nulovým příjmem by tedy pobíral pouze 500 euro.

Délka podpory a nové podmínky pro nalezení práce

Příspěvek se přiznává na 18 měsíců. Pokud během této doby se situace žadatele, tedy jeho rodiny jako celku, změní tak, že to ovlivní příspěvek, je žadatel povinen to okamžitě hlásit. Neohlášení změn či podvody v žádostech se budou trestat až dvouletým odnětím svobody. Během těchto osmnácti měsíců jsou žadatel a jeho rodinní příslušníci povinni přijmout nabídky práce, která odpovídá jejich kvalifikaci. Pokud odmítnou tři nabídky, ztrácejí nárok na příspěvek.

V prvních 12 měsících je první přijatelná nabídka do 100 km od místa bydliště, druhá přijatelná nabídka může být již 250 km od místa bydliště, třetí již v celé Itálii (do 250 km, pokud je v rodině handicapovaný). Mezi 12. a 18. měsícem má nárok odmítnout první dvě nabídky, pokud je práce dále než 250 km, ale třetí nabídku již nemůže odmítnout, ať je práce kdekoli v Itálii. Nárok na příspěvek může být obnoven na základě nové žádosti po uplynutí jednoho měsíce od konce vyplácení příspěvku. Platí ale nové podmínky: žadatel musí přijmout jednu ze tří nabídek kdekoli v Itálii, u rodin s handicapovanými musí být vzdálenost do 250 km.

Prostřednictvím slev na daních a na odvodech za zaměstnance jsou zvýhodněni po určitou dobu odpovídající době, po kterou zaměstnanec před tím pobíral základní příjem (nejméně však na pět měsíců) zaměstnavatelé, kteří zaměstnají na dobu neurčitou člověka, který pobírá základní příjem.

Osoby starší než 65 let nejsou povinny žádost obnovovat a podepisovat počáteční smlouvu, po 67 roce věku začínají pobírat základní penzi (Pensione di cittadinanza), kde se dorovnává pobíraná penze pomocí ročně stanovovaných koeficientů nad hranici chudoby, v současné době tak, že pokud měl důchodce v roce 2018 důchod méně než 780 euro měsíčně, má nárok na dorovnání na tuto částku. Dvojice důchodců má nárok na dorovnání na částku 1032 euro. Z toho je 180 euro příspěvek na bydlení v nájmu.

K příspěvku na bydlení: za 280 euro lze v Itálii bydlet na periferiích velkých měst a v malých městech, tato pevně stanovená část základního příjmu, kterou nelze utratit jinak, má přispět k mobilitě pracovních sil: člověk, žijící v Apulii, který dostane nabídku v Terstu, by měl být schopen najít někde na okraji Terstu za tuto cenu nájemní byt. Pokud jde o chudé důchodce, jsou evidentně směřováni mimo centra ekonomické aktivity, kde jsou nájmy takto nízké. Řešilo by to i bezdomovectví – za tuto částku, kterou nelze utratit jinak, by každý měl být schopen se v následujících 18 měsících ubytovat,.

Ohlasy jsou v Itálii skeptické

Je zajímavé přečíst si ohlasy a  komentáře na sociálních sítích a pod různými videozáznamy, vysvětlujícími toto opatření: většinou nejsou moc nadšené. Italští občané, otloukaní a smýkaní po celý život mohutnou a neefektivní italskou byrokracií a proplétající se džunglí zákonů, které zdánlivě regulují všechno a ve skutečnosti neregulují nic, protože mazaný jedinec, který ovládá umění „nějak se zařídit“( l’arte di arrangiarsi) si vždycky najde cestičku, jak je obejít či zneužít, zůstávají velmi skeptičtí.  Opakuje se hlavně námitka, že mnoho, dokonce snad většina  zaměstnavatelů zaměstnává lidi načerno, aby ušetřili na odvodech, a že toto opatření to ještě podpoří – zaměstnavatelé budou najímat lidi na práci načerno dál, jenom za ještě horší mzdy.