Výzkumy ukazují, že i mírná fyzická aktivita, jako věšení prádla nebo ukládání nákupu, je zdraví prospěšná.
Většina lidí se pravděpodobně domnívá, že každodenní mírná aktivita – například věšení prádla nebo ukládání nákupu – nemá dlouhodobý vliv na jejich zdraví, uvádí Richard Metcalfe ve svém článku pro The Conversation. Vládní směrnice se totiž téměř výhradně zaměřují na fyzické aktivity střední až intenzivní, protože mírné aktivity je obtížné měřit, a tudíž zkoumat jejich dlouhodobý zdravotní efekt.
Nová studie dokázala přesněji měřit mírnou fyzickou aktivitu téměř šesti tisíc starších žen pomocí akcelerometrů (měřidla pohybu), které měly připevněné týden. Během následujících pěti let ženy, u kterých bylo naměřeno šest nebo více hodin mírné aktivity denně, měly o 46% menší možnost utrpět infarkt nebo na něj zemřít a o 26 % menší možnost utrpět kardiovaskulární „příhodu“ (mrtvici nebo anginu pectoris) ve srovnání s ženami s nejnižší fyzickou aktivitou – tři hodiny denně nebo méně.
Ukázalo se tak, že čím více času bylo stráveno mírnou aktivitou, tím nižší bylo riziko kardiovaskulárního onemocnění; každá hodina mírné aktivity nad tři hodiny denně snížila riziko infarktu přibližně o 15 %. Mírná aktivita se jevila mít vliv i v kombinaci s aktivitou intenzivní.
Příčina, nebo následek?
Výzkum je ale kritizován. Jeden z argumentů kritiků zní, že se jedná o průřezový výzkum (snímek v čase), který tedy nemůže definitivně prokázat to, zda se jedná o příčinu, nebo následek. Je totiž možné, že schopnost vykonávat mnoho mírné aktivity je projevem pevného zdraví a nikoli jeho příčinou. Jsou tak zapotřebí další studie.
Přesto však menší laboratorní studie nasvědčují tomu, že mírná fyzická aktivita má je pro dlouhodobé zdraví důležitá. Tyto aktivity tvoří významnou součást celkového energetického výdeje, který má dopad na regulaci tělesné hmotnosti a složení. Pravidelné přestávky s mírnou aktivitou během dlouhého sezení rovněž účinně snižují množství glukózy, inzulínu a tuku v krvy po jídle. Naopak omezení mírné aktivity má za následek prudké snížení aerobní zdatnosti a svalové tkáně a zvýšený podíl tělesného tuku a rovněž glukózy a inzulínu v krvi.
Stačí to?
Znamená to, že je dobré nabádat lidi, aby zvýšili pouze svou mírnou aktivitu? Autor je toho názoru, že mírná aktivita zřejmě hraje určitou roli, ale mnohé další aspekty fyzické aktivity jsou důležité z jiných důvodů. Například, píše dále, jenom pravidelná středně intenzivní aktivita pravděpodobně zlepší kardiorespirační zdatnost. Rovněž jen časté cvičení s překonáváním odporu jako je vzpírání může během stárnutí udržet nebo zvýšit svalovou hmotu a sílu.
Nejdůležitějším faktorem pro složení těla je celková fyzická aktivita včetně mírné, střední a intenzivní, protože vysvětluje rozdíly v souhrnné vynaložené energii. Někdo může dobře skórovat v jednom aspektu fyzické aktivity a špatně v jiné. Vezměme si případ úředníka, který tráví velkou část dne u počítače (což je škodlivé) ale dvakrát týdně jde ven na 30 minut středně intenzivního běhu (prospěšné).
Určitá dávka fyzické aktivity celkovému zdraví prospěje, ale více je prospěšnější. Lidé by se mělo pohybovat a zvýšit fyzickou aktivitu mírné a střední intenzity a také častěji (tj. měli přerušit dlouhé sezení). Rovněž je dobré je nabádat k tomu, aby se snažili zahrnout do svého harmonogramu strukturované cvičení dvakrát nebo třikrát týdně pro zlepšení kardiovaskulární a svalové zdatnosti.
Vytvořit společenské, kulturní, komunální a fyzické prostředí, jež by každého povzbuzovalo být aktivnější, je jednou z klíčových výzev veřejného zdravotnictví v 21. století, uzavírá autor.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.